top of page

Motivací je, když do mé hodiny přijde student ve svém volném čase. Rozhovor s Petrem Papicou

Aktualizováno: 23. 6. 2023

Petr Papica působí jako pedagog na Gymnáziu Šternberk. Je zkušeným a originálním učitelem a zároveň výtvarným umělcem a sportovcem. Vystudoval učitelství výtvarné výchovy a českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je otcem tří dětí a žije v malebné vesnici poblíž Šternberka. Ve svém blogu se věnuje osobní reflexi svého pedagogického působení a představuje radosti i strasti učitelského povolání. Rád sdílí projekty svých žáků a jeho blog je hodně barevný díky výtvarným pracím jeho svěřenců. Ponořte se do barvitého světa jeho myšlenek a obrazů.



Ve svém blogu sdílíš obdivuhodné výsledky ze své výuky na Gymnáziu Šternberk. S jakým typem studentek a studentů pracuješ? Je možné je nějak charakterizovat?


Gymnázia navštěvují převážně racionálně orientovaní mladí lidé, kteří chtějí po ukončení školy pokračovat ve studiích na vysokých školách. Z valné většiny jsou to školy technického a přírodovědného typu.


Projevuje se tato jejich orientace na práci ve výtvarné výchově, kterou v těchto třídách vyučuješ? A jak s tímto nastavením žáků a žákyň pracuješ?


Už při vstupu k nám je vidět, že preferují kresbu a realitu. Úkol pro koloristu skoro neřešitelný. V průběhu praxe se mi osvědčilo, i díky podpory vedení školy, zbudovat ze školy galerii. Studenti tak chodí okolo maleb spolužáků, zahlédnou tam i svůj obraz — a dostávají do sebe barvy, tvary, kompozice. Zároveň sami hodnotí emotivní působení kombinace barev, uspořádání věcí na obrazech. Čas od času uspořádáme výstavu v místním bývalém klášteře augustiniánů. Pak společně promýšlíme témata, která by se do daného prostoru hodila.


Úplně největší motivací je, když mi do hodiny přijde nějaký student z vyššího ročníku, jestli může také tvořit, protože má zrovna volnou hodinu.

Jakým tématům jste se společně věnovali v letošním roce?


Letos jsme se věnovali nejvíce sakrálním stavbám, které studenti navštívili, a pak gotickým a barokním půdorysům, které se nám staly inspirací k malbě. Následně jsme zpracovávali téma gotická dřevěná skulptura.


Malby takové kvality svědčí o soustředěné práci se žáky. Jak se Ti podaří přivést je k takovéto citlivé práci s barvou?


Je to složité. Na gymnázium přichází žáci v problematickém věku, kdy rozumová stránka naprosto dominuje. Žáci přichází do školy s přesvědčením, že se vše musí podobat skutečnosti a mají většinou strach z barev. V první fázi se snažím o to, aby se ve vyučování uvolnili. Volím ideálně věci, které je inspirují k abstrakci. Které mají jednoduché tvary a primárně nemají samy o sobě barvu. Letos jsem k tomuto účelu vybral půdorysy staveb. Od toho pak přecházím i ke konkrétním tématům. Tam se snažím z černobílého vidění pracovat s žáky tak, aby barva byla nositelkou emocí.


Funguje tato strategie?


Ano, ale přesto se někdy najdou studenti (zatvrzelí kreslíři), kteří použijí jen černou a bílou barvu. Nechávám je tak a diskutuji s nimi o dílech spolužáků, kteří jsou opačnými typy. A samozřejmě se najdou žáci, které to vůbec nebaví. Těm dávám další role. Mohou být třeba kurátor výstavy nebo i výtvarný kritik. Vybírají po skončení práce nejlepší díla a mluví o nich. Někteří pak ke své další tvorbě přistupují jinak. Loni jsem měl primána, který mi po prvních hodinách řekl: „Mě nebaví výtvarka.“ Já na to nic. Tak on přitvrdil. „Ne, mě baví výtvarka, ale mě nebaví výtvarka s vámi.“ Teď už pracuje dobře, není to zatím žádný velký malíř, ale maluje celou dvouhodinovku a snad ho to i baví. Ale dá to práci, stojím u něj velmi často, ptám se, ukazuju.



Někdy se výtvarná výchova považuje za předmět pouze pro nadané a malby, které ukazuješ, by se také daly komentovat, že tihle žáci mají prostě nadání. Je možné přivést k takovémuto soustředění a kreativitě všechny žáky? Co děláš ve třídě pro to, abys získal všechny?


K motivaci používám často obrazy slavných umělců. V průběhu činnosti více díla samotných žáků. A v průběhu práce zkouším povolat ty zatím méně šikovné malíře či zatvrzelé odpůrce barvy do role výtvarného kritika. Úplně největší motivací je, když mi do hodiny přijde nějaký student z vyššího ročníku, jestli může také tvořit, protože má zrovna volnou hodinu. Jednak často takový student si při chystání barev prohlédne práce mladších žáků a ptá se jich a komentuje jejich průběžné výsledky. Pak se takoví studenti z různých ročníků sejdou dobrovolně o volných hodinách a malují nebo jen tak svačí a baví se s tím, kdo maluje. To je ideální případ.



Jakou roli hraje ve výtvarné výchově zdánlivě podružné věci, jako je časová dotace, uspořádání třídy, organizování výtvarné výchovy a podobné věci?


V celé tvořivé činnosti žáků hraje prostředí velkou roli. My máme ve škole na výtvarnou a estetickou výchovu vyčleněnou samostatnou učebnu v podkroví školy. Navíc se v podkroví nacházejí pouze učebny výtvarné a hudební výchovy. A podobně významnou úlohu v celém procesu tvorby hraje i půlení skupin do hodin výchov. V hodinách jsou skupiny v ideálním počtu 15 žáků, pak může učitel vnímat jednotlivce a je schopen na situace reagovat. Osvědčila se mi i práce s řadami a projekty. Rámcové vzdělávací programy umožňují měnit jednotlivá témata, nebavilo by mě tvořit každý rok stejné věci. V galerii jsou vidět věci z posledního projektu, který jsme dělali na výstavu do kláštera. Jde o malby kostelů, které žáci navštívili, pak jsme dělali gotické sochy a obrazy z půdorysů.



Díky za sdílení a těšíme se na další Tvůj projekt!




Text: redakce U21

Obrázky: archiv Petra Papici

Comments


bottom of page