Přístupnost děravá jako ementál

Co považujeme za samozřejmé, může být pro neslyšící lidi každodenní překážkou. Od sledování filmů přes orientaci ve veřejném prostoru až po pracovní porady – přístupnost stále zdaleka není standardem. V dalším textu z blogu ASNEP, který přinášíme i čtenářům U21, se Kristýna Mariáková zamýšlí nad tím, proč je přístupnost pro osoby se sluchovým postižením stále „děravá jako ementál“ a co by mohlo pomoci tuto situaci změnit.

https://www.youtube.com/watch?v=udaOWyUJte8

„Přístupnost je stále na svém začátku a většinová společnost si musí uvědomit, že i když je nákladná, žijeme v době, kdy si ji můžeme dovolit – a hlavně má smysl. Spolupráce s lidmi se zdravotním postižením je obohacující a inspirující. Vnímám jako zásadní problém, že není jasně definováno, z jakých zdrojů má přístupnost být financována.‟ – Aneta Hašková, projektová manažerka ASNEP

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak žijí neslyšící lidé a jaké každodenní výzvy v životě a ve společnosti zdolávají? Standardní situace, které většinová společnost vnímá jako automatické a samozřejmé, jsou pro osoby se sluchovým postižením často nedosažitelné. Myslíte si, že neslyšící lidé mohou pracovat kdekoliv? Mohou si zajít na jakýkoliv film do kina a jít na jakýkoliv koncert? Zajdou si spontánně na divadelní představení ve svém městě? Objednají si jídlo bez komunikačního šumu? Vystojí tu správnou frontu na poště? Čekají na správném nástupišti, když změna příjezdu vlaku je oznámena přes nádražní hlášení? Rozumí smlouvám, které mají podepsat? Orientují se na poradách v práci?

Každý člověk se sluchovým postižením má své komunikační potřeby. Záleží na tom, zda je jeho mateřským jazykem český jazyk, nebo český znakový jazyk, zda je aktivním uživatelem mluveného jazyka, nebo znakového jazyka. Zda to, že neslyší, kompenzuje digitálními technologiemi nebo zda technologie odmítá, ať už z důvodu identifikačního vymezení nebo nepotřebnosti – ne každá sluchová ztráta je totiž kompenzovatelná. Navíc technologická nabídka na českém trhu je stále slabá. Jde o velkou díru na trhu, která prakticky znemožňuje českým neslyšícím plnohodnotně slyšet.

„Bylo by dobré se pustit do technologií, např. u kompenzačních pomůcek, protože aktuální nabídka na českém trhu je v porovnání s americkým či asijským trhem naprosto bídná. Dále by bylo dobré, kdyby se někdo zabýval tím, jak může umělá inteligence pomoci lidem se sluchovým postižením.‟ – Jana Havlová, právnička se sluchovým postižením, Expertní komise pro přístupnost ASNEP

Musíme myslet na to, že ne každý neslyšící člověk rozumí psanému textu. Zároveň platí pravidlo, že ne každý neslyšící člověk ovládá znakový jazyk. Málokdo si uvědomuje, že to, v čem se neslyšící mezi sebou liší, není typ sluchového postižení, ale jejich jazykové potřeby. Vnímejte každého neslyšícího jako cizince a respektujte jej jako cizince. S úctou a snahou o vzájemné porozumění. Skutečnost, že neslyšící člověk nerozumí psané češtině, nevypovídá nic o jeho intelektu. Jeho primárním komunikačním prostředkem může být český znakový jazyk (ČZJ). Ten představuje svébytný jazykový systém s odlišnými gramatickými pravidly, než jaká platí pro český jazyk.

Z toho důvodu musí být přístupnost vůči neslyšícím lidem širokospektrální a musí zohledňovat potřeby všech podskupin kategorie osoby se sluchovým postižením. Přístupnost momentálně rozhodně nemyslí na všechny. Přístupnost je děravá jako ementál. Tvoří (nejen informační) propasti mezi neslyšícími. Na akcích bývá k dispozici buď tlumočení do znakového jazyka bez simultánního přepisu, nebo je zajištěn simultánní přepis, ale chybí tlumočení do znakového jazyka.

„Díry na trhu vůči neslyšícím? Mě jako první napadla větší přístupnost - například k hudbě. Možnosti AI jsou nevyčerpatelné!‟ – Petra Abrahamová, asistentka PR v ASNEP

„Vidím nepřístupnost kulturních akcí se simultánním přepisem / tlumočením do ČZJ.‟ – Marta Höferová, nedoslýchavá, fundraising a partnerství v ASNEP

Pokud tvoříte jakýkoli audiovizuální obsah, nezapomeňte do něj přidat titulky. Není to jen trend, měl by to být standard, který dělá váš obsah přístupným pro všechny, nejen pro neslyšící. Titulky také zvyšují sledovanost. Většina lidí totiž sleduje videa na mobilu v tichém režimu. Bez titulků ztratí divák zájem o váš obsah do dvou sekund. Titulky ho zpřístupní i dalším divákům – nedoslýchavým a neslyšícím. Hudební interpreti navíc mohou vložit kompletní text písně přímo do popisku videa.

Přístupnost je děravá stejně jako ementál. Řešením může být třeba to, co navrhuje Jindřich Mikulík, neslyšící člen Rady ASNEP: „Začít bych chtěl u lidí, kteří řeší komunitu, a navázat spolupráce mezi nimi. Říkám to otevřeně – situaci by velmi zlepšilo, kdybychom táhli za jeden provaz, navzájem si pomáhali, nikomu neházeli klacky pod nohy a necítili se ohroženi konkurencí. Vše ostatní, co potřebujeme, přijde samo. Když budeme táhnout za jeden provaz, přijdou nápady na zlepšení života, nové vzdělávací kurzy, nová pracovní místa pro neslyšící, lepší poskytování služeb, větší otevřenost, další akce…„

Kristýna Mariáková

Projekt byl realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky.