Stres a špatné vztahy. Děti se do školy netěší, zjistili řešitelé HBSC studie

České děti nechodí do školy rády. Do jejich pocitu spokojenosti promlouvají neuspokojivé vztahy s vrstevníky a nízká míra opory ze strany učitelů. Na oblibě školního prostředí se odrážejí také nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z aktuálních zjištění týmu studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z Univerzity Palackého. Nejnovější report si všímá i dalších aspektů životního stylu dětí, včetně souvislosti mezi školní spokojeností a užíváním sociálních sítí.

Do školy se skutečně těší pouze 9 % českých dětí a teenagerů. Česko se tak řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně v porovnání s Evropou a světem. Bezmála 4 děti z 10 do školy nechodí příliš rády nebo se tam vůbec netěší. Podíl školáků, kteří nemají školu rádi, výrazně roste s věkem. V 11 letech se do školy netěší více než čtvrtina (28 %), u 15letých je to skoro polovina (46 %).

„Zjištění studie HBSC poukazují na kritické oblasti, na které musíme zaměřit své úsilí, abychom zlepšili zdraví a pohodu českých dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) je odhodlána spolupracovat s českými úřady a institucemi na realizaci opatření, které zlepší vztahy mezi vrstevníky a učiteli a sníží stres související se školou, což v konečném důsledku posílí duševní a fyzické zdraví naší mládeže,“ uvedla Zsofia Pusztai, zástupkyně WHO v České republice.

Mezinárodní studie HBSC sleduje také dlouhodobé trendy – počátkem milénia obliba školy spíše rostla. V posledních 10–15 letech se však vztah dětí ke škole zhoršuje, nezávisle na pohlaví a věku.

Děti, které se do školy velmi těší. Srovnání mezi rokem 2010 a posledním výzkumem (2022)
11letí	21 → 12 %
13letí	16 → 7 %
15letí	16 → 8 %

„Zhoršující se vztah ke škole není nový fenomén. Dlouhodobý trend nebereme na lehkou váhu a spolu s odbornou veřejností si klademe otázku, co za negativním hodnocením školního prostředí hledat, a především jak trend otočit,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Vztahy s vrstevníky, s učiteli a stres

Co za nízkým hodnocením školního prostředí stojí? Olomoučtí výzkumníci se zaměřili na tři patrně nejzásadnější souvislosti – vztahy s vrstevníky, vztahy s učiteli a školní stres.

Méně než polovina 11–15letých si myslí, že jsou spolužáci ze třídy rádi spolu a že jsou milí a připraveni pomoct. Pouze 37 % chlapců, a dokonce jen 30 % dívek se pohybuje na úrovni vysoké „student support“ (vrstevnická opora, indikátor používaný v mezinárodní studii HBSC k hodnocení třídního klimatu). Ještě pesimističtěji vyznívá toto zjištění ve srovnání s dalšími zeměmi – čeští školáci vnímají vztahy se spolužáky nejhůře ze všech 45 zemí, kde studie HBSC stav zjišťovala.

Jen polovina žáků 5.–9. tříd v České republice (52 %) uvádí, že důvěřuje svým učitelům. Pouze dva z pěti (40 %) cítí, že učitelům na žácích záleží. S rostoucím věkem pociťovaná míra opory ze strany učitelů výrazně klesá. Mezi 11., 13. a 15. rokem klesá u chlapců 50 → 35 → 30 %, u dívek pak ještě strměji 51 → 26 → 22 %. Nízké hodnocení vztahů se odráží i v evropském kontextu: 43. místo z 45 sledovaných zemí ve studii HBSC je alarmující.

To už ale neplatí z pohledu stresu z vyučování – vnímaný tlak na plnění školních povinností kopíruje evropský průměr. Vyšší stres ze školních povinností reportuje 38 % chlapců a více než polovina (52 %) dívek. Školáci jej začínají výrazněji pociťovat mezi 11. a 13. rokem, tj. mezi 5.–7. třídou základní školy (chlapci 29 → 44 % a dívky 34 → 62 %).

„Základní podmínkou pro kvalitní a efektivní výuku a rozvoj potenciálu každého žáka je bezpečné, otevřené a pozitivní prostředí školy. Oboustranný vzájemný respekt mezi žáky, učiteli a rodiči vytváří prostor pro jednotné výchovně-vzdělávací působení na žáka. Každý je individuálně jiný, proto je důležitá tolerance k jiné úrovni nadání v různých oborech i k různosti názorů. Mezinárodní studie dlouhodobě ukazují, že klima škol je slabou stránkou české vzdělávací soustavy,“ zdůrazňuje Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

Škola, životní styl a (online) svět

Obliba školy souvisí i s dalšími aspekty životního stylu. Mezi školáky, kteří nechodí rádi do školy nebo se cítí být pod velkým tlakem školních povinností, je výrazně vyšší riziko (2–4x) výskytu bolestí hlavy, stavů skleslosti, depresivních stavů, podrážděnosti či nervozity. Obzvláště špatně se ve škole cítí problematičtí uživatelé sociálních sítí. Oproti svým vrstevníkům, kteří mají svůj „online život“ pod kontrolou, vnímají častěji tlak školních povinností a nepříznivě hodnotí i vztahy se spolužáky a učiteli.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Podrobnosti a materiály ke stažení

• Report k aktuálnímu výzkumu na webových stránkách projektu Zdravá generace.

• Doporučení a aktivity do výuky na webových stránkách Akademie Zdravé generace.

• Proč se netěším do školy (info poster ke stažení)

• I love school (info poster ke stažení)

• Školy, do kterých se žáci těší (analyticko-metodický materiál ČŠI k podpoře wellbeingu ve školách)

Text: Žurnál UP

Foto: Žurnál UP