Máte už dost kýčovitých zajíčků, kuřátek a kraslic, které v těchto dnech zaplavují různé učitelské skupiny? Hledáte něco jiného? Nějaký tip na náročnější úlohu? Chcete se se svými žáky zamyslet nad duchovním obsahem velikonočních svátků? Rozšířit jejich povědomí o křesťanských kořenech evropské kultury? Pokud ano, mám tip přesně pro vás!
Nejlepší cesta k poznání duchovního obsahu Velikonoc a křesťanských kořenů evropské kultury vede nepochybně skrze umění. Umělecká díla nám umožňují nahlédnout do náboženských, sociálních a kulturních tradic, které utvářely Evropu po mnoho staletí. Jejich aktivní poznávání pomáhá žákům pochopit a ocenit význam kulturního a historického dědictví a jejich vlastní kulturní identity. Jak na to? Cest je jistě mnoho a zde je jedna z nich!
Na této blogové stránce si můžete stáhnout kompletní metodiku v podobě pracovních listů s náměty na receptivní i tvůrčí činnost žáků. Během úlohy se žáci naučí pozorně sledovat a analyzovat vizuální komunikáty v podobě uměleckých děl a uvědomí si, že v mistrovských dílech středověku – a nejen v nich – umělci pracovali s množstvím různých symbolů. Některé z nich spolu s žáky společně odhalíme a pokusíme se je hledat i v dalších obdobných dílech. Umělecká díla budeme mezi sebou srovnávat a zamyslíme se nad tím, jaké motivace mohl mít středověký tvůrce artefaktů, jež jsou dnes národními kulturními památkami — Madony z Veveří nebo Strahovské madony. Na ikonografické objevy je možné navázat tvůrčí prací: kreslit si zajímavé detaily, vytvářet a fotografovat živá sousoší, shromažďovat vlastní umělecké sbírky nebo generovat nové ("ako staré urobené") ikony s pomocí umělé inteligence. Žáky a žákyně přivedeme k zamyšlení nad tím, jak se vzniklé umělé obrazy liší od těch původních. Stačí dokonalá forma s typickými atributy k předání hlubšího obsahu? Nebo je výsledek jen prázdná slupka? Co to znamená, když o originálním uměleckém díle říkáme, že má auru? Nakonec se zamyslíme nad tím, že obraz může být nejen dekorací, ale i zdrojem hlubokého poznání a prostředkem meditace. A možná podobný obraz sami vytvoříme.
Asi vás napadne, že jsme si nejspíš popletli Velikonoce s Vánoci. Proč je zde obrázek Madony s Ježíškem? Ten se přece hodí k úplně jiné příležitosti! S velikonočními svátky si obvykle spojujeme úplně jiné obrazy. Ano, jistě! Dejte nám ale šanci! Možná vás překvapí, kolik odkazů na velikonoční svátky v tomto obraze objevíme.
Na odkazu níže si můžete stáhnout pdf se všemi stránkami pracovních listů. V galerii výše najdete jednotlivé stránky ve formátu jpg spolu s plnými verzemi reprodukcí Madony strahovské a Madony z Veveří; zdroj obrázků: Wikipedie, autorka pracovních listů a grafiky: Petra Šobáňová, ilustrace: Pavla Baštanová, literatura použitá k ikonografickému rozboru: Marek Hlávka, Obraz Matky Boží z Veveří, 2014
Aktivita vede žáky mimo jiné k tomu, aby se naučili pojmenovávat prvky obrazu a aby analýzou odhalili, co se podílí na celkovém účinku uměleckého díla. Když žáci objeví a pojmenují všechny podstatné rysy, mohou je zadat jako pokyn umělé inteligenci. A snažit se úpravou pokynů docílit co nejvěrnější nápodoby. Výsledek je pak možné srovnat s originálem a zamyslet se nad tím, jak se umělý obraz liší od toho původního. A jak si s úkolem poradil nástroj Midjourney a DALL·E? Podívejte se!
Pracovní listy vznikly v rámci projektu Bez názvu. Nedatováno. a jsou součástí řady materiálů k rozvoji vizuální gramotnosti. Ne webových stránkách projektu je možné najít také další velikonoční náměty do výuky. Tento námět je určen starším žákům (zejména studentům gymnázií a středních škol), na platformě www.nedatovano.cz ale najdete stovku dalších námětů rovněž pro mladší žáky.
Petra Šobáňová