Příspěvek blogu studenta Aloise Lexy je tentokrát informativní a věnuje se programu Erasmus+ a možnostem studia v zahraničí.
Poměrně nedávno bylo na půdě Evropského parlamentu rozhodnuto, že v příštích 7 letech konkrétně mezi léty 2020–2027 se zvýší rozpočet oblíbeného programu Erasmus+ na 26 miliard €. Pro lepší představu by za tuto částku šlo postavit další 3 reaktory v Dukovanech. Dokonce se na půdě Evropského parlamentu uvažovalo o trojnásobku rozpočtu programu Erasmus+, ale nakonec prošel pouze dvojnásobek. Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová se k tomu vyjádřila takto: „Šance žadatelů o tyto studentské výměny budou nyní vyšší. Předpokládáme, že v příštích sedmi letech se programu zúčastní až dvanáct milionů účastníků.“
Navýšený finanční rozpočet Erasmus+ by měl být inkluzivnější, více digitální a ještě více ekologický než kdy dříve. Například v roce 2019 bylo v rámci tohoto programu zafinancováno více než 940 000 vzdělávacích zkušeností v zahraničí a zhruba 25 500 projektů. Integrovanou novinkou v programu Erasmus+ bude projekt DiscoverEU, jenž umožní od roku 2022 mladým lidem od 18 let prozkoumat vlakem Evropu. Evropská unie poskytne bezplatné průjezdy, které budou pro 60 000 mladých lidí.
Zaujalo mě rozšíření programu i na oblast sportu, kde bude rozpočet úctyhodných 500 milionů €. Jedná se o možnost mezinárodního výměnného pobytu pro mládežnické sportovce včetně trenérů amatérského sportu. Dle mého by z toho mohli profitovat čeští amatérští sportovci, jelikož získají nové znalosti, dovednosti a techniky od zahraničních kolegů. Domnívám se nicméně, že problematická může být jazyková bariéra.
Současní studenti a žáci mají možnost, kterou minulé generace za bývalého režimu vůbec neměly, ovšem dnešní studenti si vždy najdou výmluvu, proč na studium v zahraničí nevyjet (přítelkyně, práce, rodinné problémy atd.). Faktem zůstává, že studium v zahraničí obnáší určitou administrativu, avšak je známo: v životě nic není zadarmo. Možná úskalí vyváží přínos zahraničního pobytu. Nejlépe se získávají komunikační schopnosti v daném jazykovém prostředí. Je pochopitelné, že i v řadách dřívější generace bychom nalezli řadu schopných jazykářů, ale oni neměli tak velké příležitosti jako nyní. Svoji jazykovou kompetenci si museli získávat formou dovolených do spřátelených zemí tzv. Východního bloku, které si museli hradit. Dalším důvodem, proč vyjet na Erasmus, je, že studenti v nejlepších letech mají možnost pilovat své jazykové schopnosti – a nyní bude zvýšeno samotné stipendium. Nová země rozšíří studentovi jeho obzory a otevře brány novým obyčejům, zvykům, tradicím a kultuře, což ze studenta učiní kosmopolitního člověka. Všechny zážitky ze zahraničního studia obohatí studenta na celý život.
S pozdravem
A. Lexa