Střelec na H3. Padla mi trojka, můžu do domečku. Sedmička, bereš si dvě. A když otočím tento čtvereček, najdu pod ním kus sýra a opět jsem tátu porazil v pexesu. Přinášíme vám první článek našeho nového bloggera Ondřeje Masláka! Ondřej se ve svých příspěvcích zaměřuje na hraní deskových i počítačových her a na to, jak je možné je využít ve výuce. Dnes nám představí stolní hru Timeline, která si může najít cestu do všech předmětů, které se nějakým způsobem dotýkají historie.
S hrami se setkáváme od narození, jsou prvním a důležitým stavebním kamenem edukace. Při hraní šachů člověk piluje své strategické umění, v pexesu paměť, v mikádu jemnou motoriku a u Člověče nezlob se – snad jen schopnost ovládnout se a nevyhodit celou hrací plochu do vzduchu. U těchto her velmi často většina populace také skončí a to je škoda. Tyto konkrétní hry mají ve společnosti dlouze zakořeněnou tradici, ale s počtem odehraných partií často úroveň zábavy klesá a edukativní prvky jsou tak odsunuty do skříně spolu se hrou.
Dnešní doba přitom umožňuje vybrat si z nepřeberné a pestré palety her, které mohou nejen výuku a výchovu dítěte ozvláštnit a zatraktivnit doma, ale i ve školním prostředí. Naštěstí jsou hry, ať už deskové nebo počítačové, společností přijímány stále častěji i pozitivně, což já i pan Komenský s povděkem kvitujeme. Police se v našich domovech plní hrami typu Carcassone, Osadníci z Katanu, BANG!, nebo stále více populárními Krycími jmény, hard disky zase Minecraftem, Fornite, či Among Us.
Přes to všechno zůstává jedna důležitá oblast využití her prakticky netknutá a ano – je to školství. Důvodů je hned několik, mezi ty nejdůležitější patří nedostatek času v hodinách, malá informovanost pedagogů a často vyšší ceny her, či investice do vybavení HW (hardware – pozn. autora). Na druhou stranu, užitek z her i možnost opětovného využití (podobně jako u knih) by dříve nebo později měla převážit výše zmíněná negativa, i kdyby pedagog se studenty hrál jen před Vánoci nebo koncem školního roku.
Abych se ale dostal k jádru pudla: v tomto článku vám představím deskovou hru, jejíž velkou předností není jen jednoduchost a pořizovací cena, ale i možnost vyrobit si ji, případně rozšířit zakoupenou verzi, společně se studenty. Jedná se o hru Timeline Frédérica Henryho, která je na českém trhu k dostání již v několikáté verzi. Samotná hra má mnoho tematických zaměření, z těch nejčastějších lze jmenovat: Vynálezy, Historické události, Objevy, Pestrá historie či Česko.
Oficiální text distributora říká: „Timeline je rychlá karetní hra, ve které hráči musí na časovou osu správně zařadit jednotlivé události (v základní sadě obvykle vynálezy jako například oheň, kolo, ponorka, psací stroj a mnoho dalšího). Hráči přikládají kartičky, které dostanou na začátku hry, do řady tak, aby správně odhadli, mezi které letopočty jejich karta spadá, a logicky doplnili již vyloženou časovou osu.”
Jak je z následující ukázky patrné, úkolem hráčů je sestavit časovou osu z událostí, vynálezů nebo objevů. Každý hráč dostane na začátku hry určitý počet karet (standardně 7), poté se na stůl vyloží další náhodná karta z dobíracího balíčku, která se otočí rubem nahoru, jako příklad můžeme uvést třeba vynález mikrofonu s datem 1877. Karty jsou oboustranné, na obou stranách je obrázek, ale jen na jedné straně je uveden popis události. Dejme tomu, že hráč drží kartu “patentování kukuřičných lupínků”. Vraťme se zpět k výše zmíněnému vynálezu mikrofonu – tato karta leží na stole s odhaleným datem. Hráč má v ruce několik karet, jedna z nich je právě patent na lupínky. Tuto kartu může položit na časovou osu před vynález mikrofonu (tedy před rok 1877) nebo za něj (po roce 1877). Hráč se rozhodne ji položit až za vynález mikrofonu, následně kartu otočí, aby si ověřil, že se strefil správně. Na kartě z rubové strany by byl uveden rok 1896, hráč tedy určit dataci správně. Kartu tedy nechává položenou na stole, čímž se nám časová osa rozšířila. Hráč po jeho levici, který je na tahu nyní, může svou kartu umístit před vynález mikrofonu, mezi „mikrofon” a „lupínky” nebo až za patent na cornflakes. Chce položit kartu „požár Národního divadla”, avšak položí ji špatně, před rok 1877. V takovém případě kartu z časové osy odstraní a z dobíracího balíku si vezme novou, čímž jeho tah končí. Vyhrává ten, kdo se první zbaví všech karet v ruce.
Nesporná výhoda této hry je právě v dotváření si jednotlivých karet se studenty, nebo ve vytvoření kompletně celé sady od začátku. Opakovaným hraním si hráči do hlavy ukládají datace nebo alespoň povědomí o době, což posléze usnadňuje orientaci v časové ose. Vznik památek, narození a úmrtí osobností, sepsání významných děl či průběh určité události, to všechno lze do hry dostat, je proto ideální do předmětů dotýkajících se historie jako dějepis, literatura nebo obecný společenskovědní základ, já osobně ji využívám v dějinách výtvarné kultury.
Tolik ke karetní hře Timeline, v příštím článku se budu věnovat hře počítačové – Attentat 1942. A teď šup – běžte si hrát.
Ondřej Maslák
Výrobce hry Timeline: ASMODEE
Distribuce: hra se dá koupit prakticky v kterémkoliv obchodě s hrami nebo knihkupectví, na internetu ji nabízí celá řada e-shopů.
Forma: papírová v kovovém obalu