Náš blogger a student Jan Šmída se ve svém dnešním příspěvku podíval na problematiku špatného zacházení s dětmi. Jak rozpoznat, že něco není v pořádku? A jak případně dále postupovat? Pomoci učitelům může Karta KID (Kooperace, identifikace, důvěra), kterou vydává Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).
V současné době, kdy se prohlubuje krize ve všech oblastech života společnosti, dochází bohužel ve zvýšené míře také k intenzivnějšímu výskytu sociálně patologických jevů, mezi které můžeme zařadit i špatné zacházení s dětmi. Pro tyto potřeby vznikla ve spolupráci jednotlivých ministerstev s odbornou společností ČOSIV Karta KID, která slouží k identifikaci špatného zacházení s dětmi. Zásadní je zmínit skutečnost, že odhalování obětí ve školních třídách není pouze prací pracovníků školního poradenského pracoviště, ale také učitelů, kteří jsou v přímějším a intenzivnějším kontaktu se žáky. I pro ně je tedy tento text určen.
Karta poskytuje vodítka k identifikaci neadekvátního a ohrožujícího chování směrem k dětem a přibližuje možnosti řešení takovýchto situací. Zásadní je zpozorování klíčových znaků, které by mohly přímo souviset se špatným zacházením, a na základě kterých můžeme pojmout podezření. Tyto znaky můžeme rozdělit na fyzické znaky, znaky projevující se v chování dítěte a znaky projevující se v chování pečujících osob.
„Odhalování obětí ve školních třídách není pouze prací pracovníků školního poradenského pracoviště, ale také učitelů, kteří jsou v přímějším a intenzivnějším kontaktu se žáky.“
Fyzické znaky mohou být prvním ukazatelem, že něco není v pořádku. Různá poranění na kůži, modřiny, častá zranění a bolesti těla, změny váhy, zakrývání zranění oblečením, ale i nejasná objasnění příčiny zranění, by měly vést k vaší zvýšené pozornosti. Může se ale také jednat o zanedbanou hygienu dítěte, hladovění či nepřirozenou unavenost, což nám napovídá, že dítě nemá neuspokojeny základní potřeby.
Špatné zacházení se může projevit také v chování dítěte. Neobvyklé reakce a projevy, jako je například výrazné zhoršení prospěchu ve škole, pomočování, ale i snížení pozornosti či výrazná vznětlivost, extrémní názory, tendence k sebepoškozování, agresivní jednání směrem k předmětům či zvířatům, užívání návykových látek, a řada dalších, mohou být jasným signálem.
„Jednotlivé projevy se většinou prolínají, pokud tedy onen problém existuje a s dítětem je zacházeno špatně, většinou to zpozorujeme ve více oblastech současně.“
Určité znaky lze pozorovat i u samotných rodičů či jiných blízkých osob. Nejčastěji se jedná o nezabezpečování potřeb dítěte, užívání alkoholu a drog, extrémní metody výchovy, časté násilné jednání v rodině, aj.
Pokud u dítěte pozorujeme některé z výše zmíněných znaků, měli bychom být obezřetní. To ovšem neznamená, že pokud dítě bude mít jednou na těle modřiny, že se hned musí jednat o domácí násilí na dětech. Jednotlivé projevy se většinou prolínají, pokud tedy onen problém existuje a s dítětem je zacházeno špatně, většinou to zpozorujeme ve více oblastech současně (např. současný výskyt modřin, špatného psychického stavu dítěte, zhoršení studijního prospěchu, užívání návykových látek, agresivity).
Jak situaci řešit?
Pokud máte důvodné podezření (dítě se vám svěřilo, stali jste se svědky situace, zdraví dítěte je velmi špatné), že je zdraví či život dítěte ve výrazném ohrožení, je třeba splnit ohlašovací povinnost a informovat o těchto skutečnostech OSPOD a Policii ČR. Současně je třeba zajistit bezpečí dítěte, případně mu poskytnout první pomoc. Poté je vhodné průběh situace zdokumentovat.
V případě, že se jedná o dlouhodobý stav, kdy je dítě vystaveno špatnému zacházení, avšak se nejedná o závažnou situaci ohrožující život dítěte, je žádoucí konzultovat situaci s jinými odborníky. Pokud je dítě identifikováno jako ohrožené, je třeba informovat o těchto skutečnostech OSPOD a zajistit bezpečí dítěte.
Pár dobrých tipů na závěr:
Buďte ke svým žákům pozorní. Vnímejte je.
Neostýchejte se Vaše znepokojení konzultovat s jinými pedagogy/odborníky či pracovníky školního poradenského pracoviště.
Nebagatelizujte obtížnou životní situaci a nevyhovující rodinné prostředí žáků.
Pokud zpozorujete nestandardní projevy, nebojte se situaci řešit.
S nějak ohroženým dítětem se během své praxe setká každý pedagogický pracovník. Je tedy třeba, abyste byli schopni rozpoznat projevy napovídající o špatném zacházení s dítětem, a zároveň dostatečně odvážní situaci řešit. Není to lehké. Ani pro Vás, ani pro dané dítě. Ale vy jste ti, kteří můžou danému dítěti změnit razantně život k lepšímu. Buďte všímaví, a buďte tu pro ně.
Jan Šmída
Podrobnější informace a způsoby řešení lze nalézt přímo v Kartě KID zde.