Co ukázalo šetření PISA 2025? Česká školní inspekce zveřejnila novou národní zprávu

Jak si vedou čeští patnáctiletí žáci v dovednostech, které budou potřebovat nejen ve škole, ale i v běžném životě? Na tuto otázku se zaměřuje mezinárodní šetření PISA. Česká školní inspekce nyní zveřejnila Národní zprávu PISA 2025, která přináší aktuální pohled na úroveň přírodovědné, čtenářské a matematické gramotnosti českých žáků a zároveň ukazuje, jak výsledky souvisejí s jejich zázemím, postoji k učení nebo podmínkami ve školách.

PISA se od běžného školního testování v něčem podstatném liší. Nezaměřuje se pouze na to, zda si žáci osvojili konkrétní znalosti, ale především na to, zda je dokážou využít v autentických situacích, s nimiž se mohou setkat v každodenním životě. Právě schopnost pracovat se znalostmi, přemýšlet nad problémem a hledat řešení je jedním z hlavních témat celého šetření.

Výsledky PISA 2025 ukazují, že čeští patnáctiletí žáci dosáhli ve všech třech tradičních oblastech – přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti – výsledků nad průměrem zemí OECD i Evropské unie. To ale neznamená, že není co řešit. Česká školní inspekce upozorňuje také na dlouhodobý pokles výsledků, zejména v oblasti čtenářské a matematické gramotnosti, a na přetrvávající podíl žáků, kteří nedosahují základní úrovně sledovaných dovedností.

Výsledky tak nabízejí dvojí pohled. Na jedné straně ukazují, že český vzdělávací systém dokáže patnáctileté žáky vybavit znalostmi a dovednostmi, které v mezinárodním srovnání obstojí. Na straně druhé upozorňují na skupinu žáků, pro které je zvládnutí základních úrovní gramotností obtížné, a také na vývoj výsledků v čase.

Jednou z důležitých součástí PISA jsou kontextové dotazníky. Žáci v nich poskytují anonymní informace například o svém rodinném zázemí, postojích k učení nebo zkušenostech se školou. Informace o podmínkách výuky získávají také ředitelé škol.

Díky tomu není možné výsledky vnímat jen jako jednoduché pořadí zemí. Data umožňují sledovat také rozdíly mezi různými skupinami žáků, školami nebo regiony a hledat souvislosti mezi výsledky a prostředím, ve kterém se žáci vzdělávají. Česká školní inspekce právě tento širší kontext považuje za důležitou součást interpretace výsledků PISA.

PISA tak přináší i otázky, které jdou za samotné školní učivo. Jakou roli hraje rodinné zázemí? Jak žáci vnímají vlastní učení? Jaké podmínky mají ve škole? Jak souvisejí výsledky s prostředím, ve kterém se učí?

Právě propojení výsledků testů s dalšími informacemi umožňuje lépe porozumět tomu, proč se výsledky jednotlivých skupin žáků liší. Česká školní inspekce dlouhodobě upozorňuje například na význam rozdílů mezi školami a regiony a na souvislost vzdělávacích výsledků se socioekonomickým zázemím žáků.

Pro školy z toho plyne důležitý podnět: výsledky žáků nelze oddělit od podmínek, ve kterých se učí, od jejich vztahu ke vzdělávání ani od podpory, kterou při učení dostávají.

Aktuální cyklus PISA přináší také novou oblast. Součástí šetření je inovativní doména zaměřená na učení v digitálním světě a schopnost řešit problémy s využitím digitálních technologií. Žáci pracují například s úlohami založenými na blokovém programování nebo modelech.

Digitální prostředí zde není pouze prostředkem, na kterém se test vyplňuje. Sleduje se také, jak se v něm žáci dokážou učit a jak dokážou řešit problémy. Význam této oblasti proto přesahuje samotnou informatiku – souvisí s tím, jak mladí lidé pracují s informacemi, postupují při řešení úkolů a využívají digitální nástroje.

PISA 2025 zároveň zahrnuje také testování anglického jazyka. Česká školní inspekce uvádí, že výsledky této oblasti budou zveřejňovány později.

Mezinárodní šetření samozřejmě nemůže popsat každou školu ani každého žáka. Jeho význam je především v tom, že poskytuje dlouhodobě srovnatelná data a umožňuje sledovat vývoj vzdělávacích výsledků v čase. Česká školní inspekce výsledky PISA propojuje také s dalšími národními hodnoticími aktivitami, aby získala komplexnější obraz o českém vzdělávacím systému.

Pro školy mohou být výsledky PISA zajímavé především jako podnět k přemýšlení nad tím, zda mají žáci dostatek příležitostí využívat znalosti v nových a praktických situacích, samostatně hledat řešení, pracovat s informacemi a učit se v prostředí, které odpovídá současnému světu.

PISA 2025 tak nepřináší pouze odpověď na otázku, jak si čeští žáci vedou v mezinárodním srovnání. Nabízí také širší pohled na to, co dnes znamená být připravený na další vzdělávání, práci i každodenní život – a jakou roli v tom může sehrát škola.

Celou Národní zprávu PISA 2025 naleznete na webu České školní inspekce.

Zpracováno redakcí na základě Národní zprávy PISA 2025