Jako dítě jsem nechápala, proč jsem vlastně neustále trestaná, vzpomíná žena s autismem

Přinášíme druhou část pětidílného cyklu rozhovorů, v nichž se Anna Marie Saxlová, mladá žena s Aspergerovým syndromem, se čtenáři podělí o to, jak se žije s autismem. Aspergerúv syndrom jí byl diagnostikován až v dospělosti a tato diagnóza jí pomohla zpětně pochopit obtíže, se kterými se musela potýkat od útlého dětství. Ráda by přispěla k osvětě a chce poukázat nejen na problémy lidí s autismem, ale i na to, čím mohou být pro společnost přínosem. V druhé části cyklu se Anna Marie svěřuje s tím, jak prožívala a prožívá svou jinakost.



Anno Marie, v předešlém rozhovoru jsme spolu hovořily o reprezentaci lidí s poruchami autistického spektra ve veřejném prostoru. Ráda bych se Vás nyní zeptala na to, jak prožíváte svou jedinečnost. Začněme ale popořádku. Kdy Vám byl vlastně Aspergerův syndrom diagnostikován?


Byl mi diagnostikován ve 32 letech.


Jak je možné, že až v dospělosti?