Léto učitele aneb Jak se nezbláznit z nadcházejícího školního roku

Červenec je pro učitele měsíc, kdy má odpočívat, ale jeho svědomí už pomalu připravuje zářijovou paniku. Náš blogger Petr Šulc se proto podívá na to, jak využít léto k odpočinku, inspiraci i rozumné přípravě na nový školní rok. Protože někdy je nejlepší přípravou prostě na chvíli přestat být učitelem.

Je červenec. Slunce pálí, ovoce dozrává, a někde mezi pískem v sandálech a rozečtenou knížkou na dece se najednou ozve ten hlas. Tichý, vlezlý, neodbytný: „Už jsi začal s přípravami na nový školní rok?“

Minimálně já se tomu zpočátku směju. Vždyť teď je kruci čas volna! Ale čím víc se blíží srpen, tím častěji se ten hlas mění v přímý přenos paniky. A tak to celé začíná.

Ale nebojte – příprava na školní rok nemusí být kalendář hrůzy. Naopak. Může být tvůrčím, hluboce osobním a nečekaně radostným dobrodružstvím. A to i tehdy, když jste v praxi třicet let… nebo teprve v září vkročíte do třídy poprvé.

1. Odpočinek je příprava.

Největší pedagogická past léta? Pocit viny. Jako by ležení v hamace bylo neprofesionální. Není! Já třeba často mívám pocit, že neumím komunikovat s lidmi, opustily mě veškeré vyjadřovací schopnosti, a já tedy nejsem schopen jednoduše vysvětlit, co mám na srdci. Vylezu na zahradu – kopu, kde se dá, trhám a sbírám, co se dá. Pořídili jsme si nedávno slepice – a těm je zřejmě jedno, jestli mluvím, zpívám, koktám. Kvalitní odpočinek (pro mě nejlépe fyzická práce) je základ kvalitního učení. Dovolte si být neučitel aspoň na chvíli. Nechte mozek zahálet. Právě tehdy se vám totiž začnou samy vynořovat nové nápady, které byste v září z přetlaku nikdy nevymysleli.

2. Pomalý restart – červenec je na sny, srpen na realitu.

Červenec je ideální na snění. Zapište si všechno, co byste chtěli letos ve výuce zkusit – bez autocenzury. Chcete dělat projekt o městských legendách? Sníte o výuce na školní zahradě? Máte v hlavě školní časopis? Skvělé! V červenci fantazírujte. Srpen? To je jiný žánr. Tam nastupuje mírně plánovací režim. Ale pozor – nebuďte na sebe tvrdí. Nikdo neříká, že musíte mít 1. září hotové úplně všechno. Stačí mít kostru. Vizi. Mapu. Detailní itinerář se vyplní postupně, jakmile vstoupíte do třídy plné konkrétních (a naprosto nepředvídatelných) lidí. Pak pouze některé své plány hodíte do koše.

3. Archivujte minulost. Recyklujte. Doslova.

Pokud už máte za sebou pár let u tabule, najděte si den, kdy si v klidu projdete, co všechno jste loni učili. Uložte si to – ale s rozumem. Udělejte si tři složky – Funguje, Upravit, Vyhodit. Já si píšu vlastní pracovní sešity, takže část prázdnin využívám k jejich recyklaci. Cvičení, která nefungovala, nechám zmizet. Obtížnější učivo rozpitvám. Neuvěřitelně mě totiž baví přehazovat stránky a kapitoly, cvičení za cvičení, text za text.  Tahle reflexe je k nezaplacení. Protože když přijde první říjnový maraton, budete rádi, že máte v záloze osvědčený plán. A hlavně si budete pamatovat, proč ten jeden test nikdy nedávat v úterý ve čtvrté hodině.

4. Vyměňte sešity za rozhovory.

Inspirace nežije jen v knihách. Zavolejte bývalému kolegovi. Sejděte se s někým, kdo učí jiný předmět. Zeptejte se studentů, co je loni bavilo – a co ne. Největší pedagogické nápady často vznikají z obyčejných rozhovorů u kafe nebo v tramvaji.

5. Dejte nový školní rok na papír. Jinak.

Nechte si někde volnou stránku – ručně nebo digitálně. Napište si, jak by měl ten váš ideální školní rok vypadat. Ne, jak by měl vypadat rozvrh. Ale jak byste se chtěli cítit vy. Co chcete letos víc. Klid? Kreativitu? Spolupráci? Více úsměvů ve třídě? A pak tuhle stránku mějte u sebe. Až se v začnete topit, připomene vám, proč to celé děláte.

Léto je totiž nejen časem dřeva na oheň a malin v lese, ale i časem učitelského znovuzrození. A příprava na nový školní rok není trest, ale příležitost – být letos o trochu víc takovým učitelem, jakým jste kdysi chtěli být. Sám si píšu bucket listy – shromažďuji si všechno, co bude potřeba zvládnout. Něco dřív, něco později.

Dejte si limo, vezměte zápisník a nebojte se na chvíli zasnít. Září přijde. Ale vy ho přivítáte připravení – a možná dokonce s úsměvem.

Petr Šulc