top of page

Michaela Hřivnová byla hostem Ambulance aktivního zdraví Fakultní nemocnice Olomouc

Aktualizováno: 21. 2.

Michaela Hřivnová z katedry antropologie a zdravovědy naší fakulty byla hostem nejnovějšího dílu seriálu Ambulance aktivního zdraví, který natáčí Fakultní nemocnice Olomouc a v němž se s hosty o různých tématech týkajících se zdraví baví ředitel nemocnice, Roman Havlík. Druhým hostem dílu Děti a volný čas byl Aleš Grambal, primář Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc.



Z mezinárodního srovnání pohybové aktivity dětí a dospívajících, které z dat získaných za období r. 2018 a 2019 realizovala nezisková organizace Active Healthy Kids Global Alliance v 57 zemích světa, vyplynulo, že české děti mají dostatek příležitostí k pohybu, raději však čas tráví u obrazovek. U televize, mobilů a počítačů pobývá minimálně dvě hodiny denně více než 70 % dětí a dospívajících. Druhým extrémem jsou pak děti, jejichž veškerý volný čas je naplněný kroužky a jinou řízenou aktivitou. Tímto textem je na stránkách Fakultní nemocnice Olomouc uveden 13. díl Ambulance aktivního zdraví.


Jak známo, všeho moc škodí. Jak pomoci dětem pracovat s volným časem efektivně? A proč jsme svědky nárůstu dětských závislostí, jako jsou e-cigarety, kratom, nezdravé potraviny apod.? O tom všem spolu hosté v nejnovějším díle Ambulance aktivního zdraví debatovali.



Paní docentko, o čem jste diskutovali?


Debata živého přenosu třináctého dílu Ambulance aktivního zdraví se prioritně věnovala tématu děti a volný čas. V rámci diskuse byla dominantně řešena aktivní a pasivní rovina trávení volného času dětí a zejména pak řízená – organizovaná a neřízená – neorganizovaná aktivita. Snaha o komplexní náhled, tendenci hodnocení volného času dětí v časovém horizontu – novodobém historickém kontextu – akcentace pozitiv a případná rizika jednotlivých forem a druhů volnočasových aktivit byla zasazována do holistického – bio-psycho-sociálního – rámce s možným vlivem na zdraví dítěte. Jako zásadní rezonovala témata ve vztahu k pohybové aktivitě a používání, nadužívání až zneužívání digitálních zařízení.


Jak děti tráví svůj volný čas?


Meritorní vliv na uplatňovaný způsob trávení volného času má rodina a škola. V rámci formálního vzdělávacího procesu se pozitivně zúročuje využívání aktivizačních forem výuky a metod zážitkové pedagogiky nejen ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.


Při trávení volného času je důležité, aby aktivita děti bavila a aby zažily při její realizaci pocit úspěchu. Aby byl pro ně pozitivně vnímaný proces, nejen výsledek. Je žádoucí, aby docházelo k balancování řízené a neřízené aktivity. Mnoho organizovaných činností vede k přetěžování dítěte, nadměrný čas pro neorganizované aktivity zvyšuje možný prostor pro rizikové chování.

V současné době spatřujeme celkový úbytek spontánní neřízené pohybové aktivity ve společnosti.


Dle aktuálních výsledků HBSC studie v ČR je zřejmé, že s přibývajícím věkem dětí roste procento intenzivních až problematických uživatelů sociálních sítí i hráčů počítačových her. Více informací lze nalézt na webu Sociální sítě a gaming u školáků. V případě nastavení preventivních opatření či hledání řešení při výskytu nežádoucího chování v kontextu kyberprostoru dítěte mohou rodiče dohledat vhodná doporučení na stránkách projektu E-bezpečí.


Zpracováno redakcí U21

Foto: Alžběta Gregorová


Kdo je Michaela Hřivnová?


Doc. Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D., je přes 20 let profesně spjata s Pedagogickou fakultou UP. Působí na katedře antropologie a zdravovědy PdF UP, v jejímž čele stála v letech 2013–2015, současně vede Centrum výzkumu zdravého životního stylu. Ve své pedagogické i vědecko-výzkumné činnosti se soustředí na problematiku kurikula výchovy ke zdraví, didaktiku výchovy ke zdraví či zdravotní gramotnost. Je autorkou koncepce a odbornou garantkou studijních programů Výchova ke zdraví a Učitelství výchovy ke zdraví na PdF UP. V roce 2012 založila tradici vzdělávacích akcí Den zdraví a Vánoce a zdraví na PdF UP. Podílela se na tvorbě Standardů pro základní vzdělávání – Výchova ke zdraví ve spolupráci s MŠMT, aktuálně participuje na revizi kurikula za oblast Člověk, jeho osobnost, zdraví a bezpečí ve spolupráci Národního pedagogického institutu ČR. Je aktivní členkou odborných společností, jejich předsednictví i vědeckých výborů. Je recenzentkou učebnic pro udělení schvalovací doložky MŠMT, odborných časopisů, vědeckých i metodických publikací. Spolupracuje se státními i neziskovými organizacemi participujícími na aktivitách podpory zdraví, rozvoje zdravotní gramotnosti a prevence rizikového chování. Disponuje širokým portfoliem tuzemské i zahraniční přednáškové a konferenční činnosti, publikační, projektové i grantové aktivity.

Comments


bottom of page