Je tu další příspěvek naší bloggerky a studentky Inky Wesołowské! Ve čtyřdílném textu Inka čtenářům představí své zkušenosti se získáním českého občanství. Jak sama říká, tomuto tématu se rozhodla věnovat, protože má své vlastní osobní zkušenosti a také jí přijde, že většina Čechů nemá vůbec tušení, jak vypadá byrokratická realita všech cizinců v České republice.
Dámy a pánové, konečně se dostáváme k poslední části této maličké série mých článků, kterou jsem pojmenovala „Moje cesta k českému občanství“. Dnes bych vám tady ráda řekla, jak vypadá takový maličký ceremoniál předání Listiny o udělení českého občanství na krajském úřadě.
Maličká slavnost předání občanství na KÚ
Již měsíc předem jsem znala přesné datum a čas konání předání listiny na KÚ. Musela jsem s sebou také samozřejmě přinést ty dvě kolkové známky v hodnotě 1000 Kč, protože ty se přímo nalepovaly na udělovací listinu.
Přišla jsem na úřad dříve. Bylo mi totiž řečeno, že „moje“ paní na KÚ mi bude ještě muset vysvětlit, co všechno musím zařídit, jakmile obdržím české občanství. Byla jsem vším poměrně zmatená a papír s podrobným vysvětlením všech byrokratických záležitostí mi moc nepomohl. Myslím si, že kamenem úrazu bylo to, že se jednalo o zcela nové věci, kterých bylo pro mě najednou opravdu hodně, ale nakonec jsem to stejně nějak zvládla.
Po této krátké informativní schůzce jsem šla s dalšími novými občany ČR a úředníky do vedlejší budovy KÚ, kde jsme museli odříkat slib. Následně jsme obdrželi kytici (pán, co tam byl s námi bohužel ne) a knihu o Olomouckém kraji. Byl tam také fotograf, který nás tam všechny vyfotil a po cca měsíci jsem od KÚ obdržela fotky z tohoto ceremoniálu.
Co dál?
Během stejného týdne jsem šla na olomoucký magistrát na Horním náměstí, jelikož mi bylo řečeno, že tam budu muset. Jedná se totiž o úplně normální proceduru, protože když cizinec obdrží české občanství, jeho trvalá adresa se přesune/změní na adresu magistrátu. Prvním krokem je tedy zajít na magistrát s udělovací listinou a TP ještě z „cizinecké“, aby mě mohli zaevidovat mezi české občany v Olomouckém kraji.
Evidence obyvatel
Potom jsem musela jeden den počkat, aby se nějak aktualizovala data v jejich systému. Musela jsem jít na další pobočku olomouckého magistrátu v Palackého ulici, kam jsem nejdřív musela na oddělení evidence obyvatel s mou ubytovací smlouvou. To abych měla potvrzení na změnu mé adresy trvalého pobytu z magistrátu na tu uvedenou v ubytovací smlouvě. Paní to tam zaevidovala a již jsem mohla jít nechat vyrobit českou občanku.
Česká občanka
Domnívám se, že pravděpodobně 99,9 % lidí, co čte tento článek, již moc dobře ví, jak probíhá výroba české občanky. Pro mě bylo novinkou si na vlastní kůži vyzkoušet to, že mě fotila přímo paní na úřadu. Nemusela jsem tak předem jít za nějakým fotografem, aby pořídil fotku ve vyžadovaném formátu. Samozřejmě jsem od známých Čechů již předtím slyšela o tom, jak to probíhá, ale stejně to pro mě bylo poměrně velké překvápko, když jsem to uviděla na vlastní oči.
Potom byla moje česká občanka vyhotovena do dvou dnů. Tímto vlastně celé skončilo.
Co s TP z „cizinecké“?
Asi týden poté, co jsem dostala udělovací listinu, tak jsem obdržela dopis od MV, že musím do týdne vrátit můj TP na nejbližší pobočku „cizinecké“. Byla jsem tímto poměrně překvapená, protože se mi o tom předtím nic neřeklo, ale samozřejmě nějaká ta logika v tom je. Obrovskou výhodou bylo, že jsem tam nemusela jít osobně, ale stačilo jim to poslat Českou poštou. Jednalo se o můj poslední kontakt s „cizineckou“ v ČR vůbec. Nějak mi to nechybí…
Tímto celý příběh mé cesty k českému občanství končí. Dlouhých 10 let mého života vepsaných do čtyř kraťoučkých článků, které Čechům snad trochu objasní, s čím přesně se musí potýkat cizinec v ČR. Možná na tyto články narazí nějaký cizinec, který si také plánuje pořídit TP nebo české občanství. Pokud ano, přeji ti hodně štěstí, ale hlavně hoooooooodně trpělivosti! Budeš to potřebovat…
Inka Wesołowska