Od češtiny po chemii. Podívejte se na záznam Inspiračního setkání o zapojování globálních témat do výuky

Jak mohou vyučující globální témata zapojit do praxe? Dá se o nich mluvit třeba i při chemii? A kde najít inspiraci na výukové lekce? Tomu se věnovalo letošní Inspirační setkání, které každoročně pořádá organizace ARPOK. Jeho záznam je volně dostupný ke zhlédnutí.

Za podpory České rozvojové agentury a Olomouckého kraje se i letos mohlo uskutečnit Inspirační setkání, které uspořádala olomoucká organizace ARPOK. Ta podporuje školy v zapojování globálních témat do výuky, připravuje lekce pro vyučující nebo třeba pořádá Klub globálního vzdělávání, který otevírá prostor pro sdílení zkušeností a inspirace mezi pedagogy a pedagožkami.

„Věříme, že globální témata se dají začleňovat do všech předmětů. Mezipředmětové propojení témat je navíc pro žáky přínosné, mohou se na globální témata kouknout z různých pohledů, vidět je ve větších souvislostech a tím jim lépe porozumět,“ zahájila Petra Gajová, lektorka globálního vzdělávání ARPOK, Inspirační setkání s názvem Od češtiny po chemii – Globální témata v praxi.

Podívejte se na záznam celého setkání, který najdete na tomto odkazu, a nechte se inspirovat praktickými tipy, nápady na výukové lekce i zkušenostmi vyučujících, kteří mluvili o tom, jak s globálními tématy zacházejí ve svých hodinách.

Otevírání srdcí skrze psaní dopisů

Pro Hanu Vackovou, která na Gymnáziu Olomouc–Hejčín vyučuje český jazyk, je díky časté práci s textem přinášení globálních témat do hodin přirozené. Na Inspiračním setkání představila jednu ze svých oblíbených metod – propojení dokumentárního filmu a psaní dopisů jeho protagonistům či protagonistkám.

Vacková sdílela nedávnou zkušenost, kdy žákům a žákyním promítla film Pod maskou z databáze Jeden svět na školách o rodině Ujgurů, který pojednává nejen o tématu politického útlaku muslimské menšiny v Číně, ale také o duševním zdraví mladých. Studenti si v průběhu dokumentu psali poznámky, a nakonec je paní učitelka vyzvala, aby se vžili do role jedné z postav dokumentu a napsali dopis jiné postavě. Na Inspiračním setkání pak přečetla jeden z dopisů.

„Je neuvěřitelné, jak 15letý člověk dokáže uvažovat do hloubky, je schopen vnímat, jak a proč postavy jednají. Metoda psaní dopisů otevírá srdce,“ uvedla Hana Vacková. Vedle hloubky, kterou nalezla v dopisech studentů a studentek, se podle ní také metoda osvědčuje v učení informací a chápání souvislostí. „Na začátku nevěděli, kdo jsou Ujgurové, na konci bylo znát, že problematice rozumí,“ dodává.

V rámci diskuze dodává, že globální témata lze do výuky češtiny zapojovat i průběžně, například přinášením zajímavých textů do hodin či skrze propojení povinné četby s aktuální situací ve světě.

Globální témata v chemických laboratořích

Učení globálních témat v hodinách chemie může být oproti českému jazyku větší výzvou, ale zkušenosti ukazují, že to možné je. Tomáš Král z Gymnázia Hranice na setkání sdílel, jak v průběhu výukové lekce s názvem „Co má společného pečení a oceány“ lze otevřít téma klimatické změny.

Podklady pro lekci načerpal na platformě Učím o klimatu. Hodina zahrnuje jednoduché pokusy v chemické laboratoři. Ty nejprve ukazují procesy, které se dějí při běžném domácím pečení, postupně však žákům a žákyním představují chemické reakce, které se odehrávají v oceánech a mění životní prostředí. „Žáci znají klimatickou změnu, ale neuvědomují si, že je to komplexní problém, který se projevuje v různých aspektech,“ říká Tomáš Král. „Na základě jednoduchého pokusu a evokace, kterou všichni znají z pečení, dokážeme společně vyvodit závěry, které jsou obecnější,“ dodává.

Na otázku, zda se lze v chemii věnovat i dalším globálním tématům, odpovídá, jednoznačné ano. Při výuce o kovech, je podle něj možné například otevřít téma těžby a s ním spojené otázky globálních nerovností, při hodinách věnovaných nutričním složkám, jako jsou sacharidy, proteiny a lipidy, témata hladu ve světě. „Těší mě, když lekce vzbudí otázky a vznikne debata. Vidím, že jsem zasel myšlenku,“ uzavírá Král.

„Nemáme pocit, že bychom se učili“

Globálním tématům se napříč předměty i ročníky věnují i na Základní a Mateřské škole Olomouc, Svatoplukova 11. David Lopaur, který zde vyučuje dějepis, na setkání představil evokační hru, která školáky a školačky přenese na loď Kryštofa Kolumba, a pracovní listy obsahující mimo jiné úkoly s videi a s obrázky. Žáci a žákyně se nejen učí o kolonizaci, ale jsou nuceni také přemýšlet nad jejími následky, ať už pozitivními či negativními. „Někteří žáci se například vcítili do role domorodých obyvatel Ameriky,“ říká Lopaur a dodává, že děti z hodin zapojující metody zážitkového učení často odchází s tím, že vůbec nemají pocit, že by se učily.

Kolegyně Davida Lopaura zeměpisářka Lucie Absolonová si pochvaluje, že se v jejich škole daří globální témata propojovat v různých předmětech. Na jednom z příkladů, výukové lekci Leila a Modrá liška zaměřené na klimatickou změnu, ukázala, jak lze jedno téma využít pro zeměpis, český jazyk a výtvarnou výchovu.

Lekce vychází z knížky založené na skutečném příběhu polární lišky, která migrovala z Evropy do Kanady. Žáci a žákyně při ní pracovali s úryvky textu jak uměleckého, tak odborného, geografií i mapami a na závěr hlavní myšlenky knížky zpracovávali do uměleckých děl, takzvané blackout poetry. „Lekce je opravdu pestrá, využívá řadu metod,“ říká Absolonová. Jednou z nich je například její oblíbená metoda trojitého zápisníku, kdy si studující vypisují úryvky textu, které pak reflektují a následně je diskutují se svými spolužáky.

Spolupráce a podpora vedení

Setkání tak splnilo cíl – skrze inspirativní ukázky různých lekcí v rozličných předmětech ukázalo, že globální témata lze zapojovat do všech předmětů. Kromě toho se přítomní vyučující také shodli na tom, že zážitková výuka má velký přínos. „Z takových hodin odcházejí žáci a žákyně nejen s informacemi, ale i s názorem,“ uvedl například David Lopaur po představení své hodiny dějepisu zaměřené na kolonialismus.

Účastníci a účastnice Inspiračního setkání se také shodovali na tom, že pro zavádění globálních témat a jejich propojování v různých předmětech je zásadní podpora vedení, která pro jejich práci vytváří vhodné podmínky. V olomoucké základní škole Svatoplukova fungují například tandemové hodiny, které společně vedou dva vyučující – například češtinář a zeměpisář.

„U nás máme velkou podporu pro projektovou výuku, ve které můžeme spojovat předměty. Díky podpoře vedení se můžeme realizovat,“ doplňuje Tomáš Král, který je mimo jiné na Gymnáziu Hranice také koordinátorem programu Světová škola, a stará se tak o propojování témat napříč předměty i ročníky.

Na závěr Inspiračního setkání ředitelka ARPOK Lenka Pánková představila výsledky analýzy, která se zaměřila na globální témata v novém rámcovém vzdělávacím programu (RVP) pro základní vzdělávání. Zaměřuje se na výukové předměty geografie, dějepis a občanská výchova, ve kterých hledá, zda jsou v nich zastoupena globální témata, konkrétně klimatická změna, migrace, genderové či mezinárodní nerovnosti. Lenka Pánková uvedla, že tato globální témata lze v rámci předmětů naplňovat nejen očekávanými výsledky učení (OVU) daného předmětu, ale také pomocí OVU průřezových témat či klíčových kompetencí, které jsou v novém RVP povinné. Tím pádem – jak ukázala analýza ARPOK – se v daném předmětu nemusí učit pouze „obsah“, ale rozvíjí se také chápání témat v širších souvislostech a je posilováno aktivní občanství.

Lenka Pánková také účastníkům a účastnicím přinesla zdroje, kde mohou hledat inspiraci a náměty na začleňování globálních témat do výuky. Představila mimo jiné databázi výukových lekcí zaměřených na globální témata, kterou vytvořil ARPOK. Zahrnuje 293 lekcí, které mohou vyučující ve svých hodinách využívat. Organizace také v současné době realizuje pilotní testování sady lekcí na devíti školách po celé České republice a prostřednictvím dotazníků sledují změny u žáků a žákyň.

Chcete se také inspirovat a slyšet, jak zapojovat globální témata do výuky? Podívejte se na záznam letošního Inspiračního setkání.

Článek pro ARPOK sepsala Barbora Báštěcká