Na katedru českého jazyka a literatury, program Čtenářství a mediální výchova, chodí denně žádosti od různých škol, institucí, zájmových kroužků i soukromých firem na uspořádání workshopů na zvýšení úrovně mediální gramotnosti. Doktorandi tak mají jedinečnou možnost aplikovat své výzkumy a poznatky v reálném prostředí a na různorodém publiku zkoumat, jak rozdílné didaktické přístupy mediální výchovy fungují.
Za poslední tři měsíce, od začátku listopadu do konce ledna, proběhlo několik vzdělávacích akcí na téma mediální výchova. Doktorand Dominik Voráč se věnoval výuce AI na Národním Pedagogickém Institutu a na Gymnáziu s uměleckou profilací Pavla Křížovského. V rámci programu Jeden svět na školách přednášel o umělé inteligenci na Gymnáziu Elišky Krásnohorské a v prosinci působil jako porotce na Olympiádě mediální gramotnosti. Doktorandky Karolína Ziburová a Lucie Bihellerová měly v prosinci na starost mediální výchovu na základní škole Campanus v Praze, které se účastnily tři třídy sedmého ročníku s dohromady devadesáti dětmi a Lucie Bihellerová realizovala interaktivní workshop pro rodiče a děti na téma Bezpečně na internetu.
Během workshopu nebylo publikum různorodé věkem i vzděláním zavaleno definicemi a expertním pohledem, formát se vyznačoval více interaktivním a intelektuálně stimulujícím přístupem s velkým podílem zapojení publika.
Právě poslední zmíněný workshop pro rodiče a děti přinesl velice zajímavé poznatky a poukázal na aktivity, které výborně fungují jak mezi dospělými, tak mezi dětmi. Během workshopu nebylo publikum různorodé věkem i vzděláním zavaleno definicemi a expertním pohledem, formát se vyznačoval více interaktivním a intelektuálně stimulujícím přístupem s velkým podílem zapojení publika. Na první aktivitu dostali účastníci černé a bílé kartičky, kterými měli vyjadřovat svůj názor na pravdivost či nepravdivost situací znázorněných fotkami a textem v prezentaci. Ze čtrnácti otázek měl jeden patnáctiletý chlapec 14 správných odpovědí, největší množství posluchačů mělo 9–10 správných odpovědí a překvapivě nejnižší skóre měly tři ženy 40–50 let, pouze 3–4 správné odpovědi. Tím, že odměnu získala žena s nejnižším skóre úspěšnosti, atmosféra získala na zábavnosti a odbourala bloky studu a nepředvídatelnost „odměněníhodného“ výkonu byla skvělým mediátorem další komunikace a interakce.
Další aktivita byla zaměřena na důraz roli emocí a předsudků v kognitivních procesech a současné infosféře (médiích a sociálních sítích). Názorné příklady nechaly děti i dospělé přemýšlet nad tím, jak na ně konkrétní fotky působí a jak je důležité kritické hodnocení při rozlišování mediálního obsahu. Během další aktivity měly smíšené skupiny dětí a dospělých za úkol vžít se do nabízené role jedné ze zpravodajských agentur a institucí. Každá skupina dostala stíratelnou tabulku, na kterou měla vytvořit titulek a úvod ke stejnému článku, akorát v pojetí různých novinářských domů. Ve skupinách fungovala neuvěřitelná kooperace a naslouchání, dospělí předávali dětem zkušenost a děti do textů vnášeli prvky zábavy a přesné artikulace problematiky bez klišé a literárních dekorací.
Ve skupinách fungovala neuvěřitelná kooperace a naslouchání, dospělí předávali dětem zkušenost a děti do textů vnášeli prvky zábavy a přesné artikulace problematiky bez klišé a literárních dekorací.
Posluchači se také seznámili s možnostmi využití umělé inteligence pro ověřování fotografií a textu, když svými mobilními telefony hledali zdrojové fotografie k těm upraveným a testovali své schopnosti v rozpoznání, zda se jedná o rozpohybovanou fotku či video. 90minutový workshop byl dle hodnocení účastníků velmi úspěšný, vybavil je nástroji pro orientaci v médiích a vzbudil u nich další zájem o kritickou analýzu mediálních obsahů a ověřování informací.
Lucie Bihellerová