„Učitelství není jen předávání znalostí.“ O výuce, studiu a odpovědnosti s Patrikem Schilderem

Ve vánočním vydání Kosích rozhovorů jsme přivítali předsedu studentské organizace KOS Patrika Schildera, studenta učitelství informatiky a základů společenských věd a zároveň učitele na olomoucké základní škole.

Čím jste se chtěl stát, když jste byl malý?

 Již jako malý jsem chtěl být učitelem. Fascinovalo mne, že učitel může nejen předávat znalosti, ale především zásadně ovlivnit životy tolika mladých lidí. Toužil jsem mít možnost pomáhat jim objevovat jejich potenciál, vést je a inspirovat k tomu, aby mohli své schopnosti rozvíjet naplno.

Dostal jste ve škole nějakou poznámku? Jaká byla nejzajímavější?

Ano, dostal. Na druhém stupni základní školy to bylo za svačení v hodině. Během výtvarné výchovy panovala uvolněná atmosféra, a tak jsem si myslel, že si svačinu mohu dopřát. Doteď to vnímám jako křivdu (smích). Obecně jsem byl spíše strůjcem nápadů než jejich vykonavatelem, takže poznámky dostávali jiní a já si navenek udržoval pozici vzorného studenta.

Jaký byl Váš nejoblíbenější (nebo naopak nejméně oblíbený) předmět na základní škole?

Mým nejoblíbenějším předmětem byla matematika, protože jsem se na ní nemusel příliš učit, a navíc mi díky naší paní učitelce dávala smysl. Naopak nejméně oblíbeným předmětem byl tělocvik, ze kterého jsem měl pravidelně dvojku na vysvědčení a dodnes neumím udělat kotoul vzad. Vyšplhat po tyči jsem dovedl až na střední škole (smích).

Měl jste někdy učitele, který Vás zásadně ovlivnil? Jak?

Takových pedagogů pro mě bylo mnoho, ale nejzásadněji mne ovlivnila paní učitelka Šimurdová, kterou jsem měl od první do třetí třídy. Díky ní mě škola začala bavit, přestože jsem byl při zápisu do první třídy velmi stydlivý.

Jaká je nejvtipnější nebo nejbizarnější situace, kterou jste zažil ve třídě jako student nebo jako učitel?

V mé učitelské praxi to asi byla výuka „jeden na jednoho“. Většina deváťáků si den po příjímacích zkouškách udělala od školy volno – až na jednoho.

Kdyby dnes přišel váš bývalý učitel do Vaší výuky, co by si asi pomyslel?

Pro fanoušky Harryho Pottera bych řekl, že podobně jako Harryho syn dostal jméno po dvou ředitelích Bradavic, i já jsem si svou aprobaci vybral podle zástupců na základní i střední škole. Věřím, že už samotným tímto výběrem bych je potěšil. Přiznávám však, že kombinace informatiky a společenských věd může působit překvapivě, ale v mém případě dává smysl díky učitelům, kteří mě na této cestě zásadně ovlivnili.

Co byste řekl sám sobě jako studentovi, kdybyste měl tu možnost?

Jsem ve specifické situaci, kdy zároveň studuji i učím. Toto propojení teoretických poznatků s jejich praktickou aplikací je skvělé a zároveň se člověk naučí výbornému time-managementu, aby stihl jak přípravu na zkoušky, tak přípravu na výuku. Je to ovšem velmi náročné, mnohdy na úkor osobního života. Sám sebe bych před několika lety podpořil v účasti na spolkové činnosti, která je podle mého názoru velmi důležitá a třetí role univerzity je nezastupitelná. Nejen, že mi dala příležitost rozvinout studentskou organizaci, ale také jsem díky ní získal práci učitele na olomoucké základní škole a potkal svou ženu (smích). Působení ve studentské organizaci mi přineslo pocit osobního naplnění a vážím si toho, že mohu být hostem tohoto rozhovoru po boku profesorů, docentů a doktorů.

Jaký největší mýtus o vzdělávání nebo pedagogice byste chtěl jednou provždy vyvrátit?

Mnoho lidí si stále myslí, že učitel je pouze někdo, kdo fakta a hodnotí znalosti. Ve skutečnosti je učitel spíše průvodcem, mentorem a často i vzorem či inspirací na celý život.

Spolek KOS