Využívají školy v praxi školní vzdělávací programy? | Tematická zpráva České školní inspekce

Ve školním roce 2023/2024 byla v mateřských, základních a středních školách jedna z posledních příležitostí zachytit stav a úroveň kurikulární práce spojené se školním vzdělávacím programem před vydáním významně revidovaných rámcových vzdělávacích programů. Z tohoto důvodu byl do plánu hlavních úkolů České školní inspekce zařazen také úkol Využívání školního vzdělávacího programu v mateřských, základních a středních školách. Cílem zjišťování bylo doplnit dosavadní zjištění většinou z akademického prostředí o detailnější popis na rozsáhlejším vzorku škol.

RVP byly vydány před cca 20 lety a byť mohly existovat k zavádění RVP do škol a kvalitě podpory při tvorbě ŠVP v době vydání výhrady, tak během uplynulých desetiletí školy s ŠVP různými způsoby pracovaly a jejich využití bylo ovlivněno mnoha dalšími faktory (např. většími či menšími změnami, které nutily školy upravit někdy jen učební osnovy, jindy i některé obecnější části). Byly vydány detailnější dokumenty, které měly pedagogům napomoci porozumět obsahu, byl vytvořen a školám bezplatně nabídnut systém pro editaci a úpravy ŠVP (InspIS ŠVP2) a probíhala školení koordinátorů i setkávání představitelů škol na různých úrovních.

Zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají ŠVP – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Zjištění inspekce ukazují, že v mnoha školách je ŠVP stále vnímán spíše jako formální dokument než jako praktický nástroj. Ukazuje se přitom, že čím aktivněji školy využívají ŠVP při hodnocení a plánování výuky, tím lépe se jim daří sladit vzdělávání s cíli kurikula. Zpráva upozorňuje také na rozdíly mezi kraji, problémy s přílišnou délkou dokumentů či nízkou mírou zapojení pedagogů do jejich tvorby. Součástí zprávy jsou i doporučení, jak práci se ŠVP zefektivnit.

Kurikulární práce – tvorba, úpravy a využívání ŠVP

• Ze tří základních kurikulárních činností spojených s ŠVP (jeho tvorba, využívání pro přípravu vzdělávání a využívání pro hodnocení) má nejsilnější vliv na kvalitu vzdělávání využívání pro hodnocení.

• Všechny tři kurikulární činnosti se vzájemně potencují – intenzivnější využívání ŠVP pro hodnocení vede k jeho většímu využívání pro plánování, a tím i k většímu zapojení pedagogů do úprav, případně tvorby ŠVP.

• Školy, které pravidelně ve vhodných časových intervalech upravují svůj ŠVP, do těchto úprav zapojují častěji většinu pedagogů; v případě mateřských škol je ŠVP také více využíván v průběhu vzdělávání.

• Více než čtvrtina mateřských škol svůj ŠVP v posledních pěti letech upravila jen minimálně, a to i přesto, že by měl být aktualizován jednou za tři roky.

• Necelá polovina pedagogů v mateřských školách se do tvorby a úprav jejich ŠVP nezapojila.

• V základních a středních školách je počet stran ŠVP větší tehdy, když se na jeho úpravách podílí více pedagogů. Avšak čím je větší počet stran ŠVP, tím se snižuje jeho využívání jednotlivými pedagogy.

• V mateřských, základních i středních školách většina pedagogů využívá třetí úroveň kurikula v podobě třídního vzdělávacího programu nebo v podobě tematického plánu. Obsahová provázanost třetí úrovně kurikula je částečně řešena jen v předškolním vzdělávání. Přesto obsah této úrovně v mnoha případech neodráží cíle a obsahy formulované v RVP.

Vliv využívání ŠVP na školu

ŠVP je jeden z nástrojů, který část vedení mateřských, základních a středních škol využívá k řízení školy spolu se souvisejícím využíváním strategie rozvoje školy a soustředěním se na rozvoj pedagogů apod.

V mateřských školách uvedený styl řízení zkvalitňuje i nastavení autoevaluačních procesů.

Pedagogové mateřských škol, kteří častěji využívají ŠVP, také využívají kvalitněji pedagogickou diagnostiku.

V základních školách je zřetelné ovlivnění kurikulární práce pedagogů prostřednictvím kontrolních kroků vedení škol.

Pedagogové základních škol, kteří častěji využívají ŠVP, také častěji využívají žákovská portfolia, mapy pokroku žáka a také informace z externího zjišťování výsledků žáků prováděného ČŠI.

Ve středních školách je styl řízení, který posiluje využívání ŠVP, asociován s nižší kvalitou komunikace uvnitř školy a s nižší flexibilitou práce pedagogů.

Pozitivní přínos pro kvalitu řízení školy byl u ŠVP zřetelný jen v mateřských a základních školách. V případě středních škol je souvislost ŠVP s kvalitou řízení spíše negativní.

Vliv využívání ŠVP na výuku

• Využívání ŠVP pozitivně ovlivňuje organizační zvládání výuky.

• Lepší kvalita vzdělávání související s větším využíváním ŠVP je zřetelná v mateřských školách, a to včetně kvalitnější diferenciace vzdělávání.

• V základních školách není vliv využívání ŠVP na kvalitu výuky zřetelný, jen se projevuje výše zmíněný vliv na pedagogické prostředí školy (samotná výuka není ale při větším využívání ŠVP kvalitnější).

• Ve středních školách je souvislost většího využívání ŠVP s kvalitou výuky spíše negativní.

• Větší zapojení pedagogů do tvorby ŠVP ani jeho častější využívání při plánování výuky a hodnocení žáků není v základních ani středních školách spojeno s kvalitnější výukou.

Vliv ŠVP na výsledky

• Vliv většího využívání ŠVP na vzdělávací výsledky žáků základních škol není prokazatelný.

Význam dalšího vzdělávání v kurikulární práci

• Odlišná úroveň a obsah vzdělávání v oblasti práce s kurikulem v jednotlivých regionech se odráží ve výrazných regionálních rozdílech kvality kurikulární práce v mateřských a základních školách.

• Vzdělávání v oblasti práce s kurikulem má pozitivní vliv na kvalitu kurikulární práce ve škole na všech stupních škol.

Tvorba a úpravy ŠVP

Z porovnání míry zapojení pedagogů mezi jednotlivými druhy škol plyne, že v mateřských školách je výrazný vyšší podíl pedagogů, který se do tvorby buď vůbec nezapojil, nebo uvedl, že již byl ŠVP vytvořen (48 %). Jinými slovy téměř polovina pedagogů v mateřských školách se do tvorby a úprav ŠVP nezapojuje, a to přesto, že by ŠVP měl být dle autorů RVP PV v každé mateřské škole aktualizován minimálně jednou za tři roky.

Naproti tomu vyšší zapojení pedagogů základních a středních škol velmi pravděpodobně souvisí s nedávnými tzv. malými revizemi RVP ZV a RVP SV, které začleňovaly novou informatiku a digitální kompetence. Zapracování těchto změn vedlo u významné skupiny základních i středních škol k nutnosti úprav ŠVP. Z porovnání praxe tvorby a úprav ŠVP na základních a středních školách plyne mírně vyšší zapojení pedagogů v základních školách i do tvorby dalších částí ŠVP, kromě učebních osnov.

Využívání ŠVP pro plánování výuky

Školní vzdělávací program, který stanovuje cíle a obsahy vzdělávání, je nebo by měl být využíván jako závazné východisko pro plánování vzdělávání a také jako základ pro vyhodnocení proběhlého vzdělávání. Je tedy možné vyhodnocovat soulad plánovaného a skutečně realizovaného vzdělávání (využití výukových metod apod.), ale také dosažené vzdělávací výsledky dětí i žáků ve vztahu k očekáváním obsaženým v ŠVP. Proto byla pozornost soustředěna na souvislosti využívání ŠVP pro plánování výuky s dalšími sledovanými jevy.

Na rozdíl od zapojení do tvorby a úprav ŠVP jsou odpovědi ohledně využívání ŠVP téměř všech pedagogů soustředěny mezi dvě možnosti: buď přímé využívání ŠVP pro plánování, nebo využívání jiného kurikulárního dokumentu, který vychází ze ŠVP. Zřetelné je vyšší přímé využívání ŠVP v předškolním vzdělávání, což souvisí se zcela odlišnou strukturou ŠVP v předškolním vzdělávání od struktury v základním a středním vzdělávání (vzdělávací obsah není členěn na relativně samostatné předměty, ale je rozčleněn do integrovaných bloků).

Z uvedeného zjištění plyne, že kromě dvou úrovní kurikula v podobě RVP a ŠVP většina pedagogů využívá také třetí úroveň buď v podobě třídního vzdělávacího programu (v předškolním vzdělávání), nebo v podobě například tematického plánu v základních nebo středních školách. Jaká je návaznost této třetí úrovně kurikula na ŠVP, nebylo předmětem zjišťování, ale minimálně v základních a středních školách jsou některé z těchto dokumentů více odrazem využívaných učebnic nebo tradované struktury daného předmětu než cílů a obsahů z RVP.

Využívání ŠVP pro hodnocení

Druhým významným způsobem využití ŠVP je evaluace dosahovaných výsledků vzdělávání vzhledem k jeho formulovaným cílům a obsahům uvedeným v ŠVP. Na rozdíl od podílení se na tvorbě nebo úpravách ŠVP, do kterého mohli být někteří pedagogové nezapojení i z důvodu, že v té době nebyli ve škole zaměstnáni, a na rozdíl od využívání ŠVP pro plánování výuky nebo vzdělávání, které v určité míře deklarují téměř všichni pedagogové, dokládá využívání ŠVP pro hodnocení širokou škálu přístupů od ověřování každého výstupu u každého žáka až po hodnocení bez vazeb na ŠVP.

Z výpovědí pedagogů jsou patrné výrazné rozdíly mezi využíváním ŠVP u jednotlivých druhů škol. V mateřských školách je nejčastější zjišťování dosažení každého výstupu u některých dětí, což by odpovídalo zařazování určitých činností tak, aby se jejich prostřednictvím vzdělávala většina dětí, přičemž dosažení výstupu se předpokládá jen u části z nich. Ve středních školách je uvedený způsob naopak ze všech využití ŠVP pro hodnocení nejméně častý.

Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.

Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce