Naše studentka a bloggerka Nikola Havránková v současné době působí jako stážistka v České škole Mardid. Ve svém dnešním příspěvku se Nikola podělila o některé zajímavosti z běžného života ve španělské metropoli. Co ji během poznávání španělské kultury nejvíce zaujalo? Dozvíte se ale třeba i to, na co si při cestování po Španělsku dát pozor.
Ostré slunce, široké bulváry, hlasitý lomoz, uvolněnost, přeplněnost a hrdost. Tak bych popsala atmosféru Madridu. Madrid je hlavní, trochu opomíjené město Španělska. Leží ve střední části Španělska, počet obyvatel je kolem 3,2 milionu a rozkládá se na 604 km². Obyvatelé, tzv. „madrileños“ nikam nespěchají, do baru si chodí sednout až po siestě, pijí tinto de verano, jí tapas a hlasitě se baví. Je to ale opravdu tak?
Získala jsem skvělou příležitost, jak to zjistit. V září jsem odjela na pracovní stáž do Madridu, kde působím v České škole Madrid jako učitelka. A mezi školou, o které jsem psala minule, mám možnost pozorovat a nasávat španělskou atmosféru. A proto jsem se rozhodla sepsat několik věcí, které mě na Španělsku překvapily.
Siesta
Ano, siesty se Španělé stále drží. Kvůli horkému slunci po obědě přestávají pracovat, zavřou se doma a odpočívají. Ven vylézají až kolem páté, do baru se chystají až tak v deset. A i když se to pro nás Čechy zdá neuvěřitelné, na jejich způsob žití se rychle zvyká.
Samozřejmě některé kavárny, obchody nebo restaurace to nedodržují a mají otevřeno přes celý den, záleží na majitelích. Avšak čím více jste mimo turistické oblasti, tím více se setkáte s rozpůlenou otevírací dobou.
Fiesta
Po každé siestě, následuje fiesta. Neboli párty. Začíná se v baru s drinkem a tapas, končí se v klubu nad ránem. A tím myslím šestou až sedmou ranní. Osobně odzkoušeno. Ale jen tak na okraj bych chtěla říct, že naše česká skupinka měla větší výdrž než většina ostatních, protože jsme přicházeli do poloprázdného klubu a zase z něj tak odcházeli.
Sangrie
Skoro každý, kdo jede do Španělska se těší, až ochutná jejich typickou sangrii. Sangrie je název odvozený od slova sangre (krev), a to kvůli její typické barvě. Sangrie je vyrobena z červeného vína, ovocné drti (což závisí na ročním období, jelikož od podzimu přes zimu sice sangrii seženete, ale dostanete ji v 90 % případů bez ovoce) a brandy. Sangrie se připravuje do velkých nádob, kde se nechává uležet, a poté se už jen nalévá do jednotlivých sklenic. Teď ale pozor, přichází nepopulární názor. Říká se, že sangrii pijí pouze turisti a místní pijí tinto de verano. Zda je sangrie pouze pro turisty, musíte posoudit sami. Co ale můžu potvrdit, tinto de verano je v Madridu opravdu rozšířenější. A co to tedy je? Nechám na vás, abyste to zjistili sami, až dojedete do Madridu. Tak až vstoupíte do jakékoliv hospody/baru/restaurace, nezapomeňte zahlásit: Para mi uno tinto de verano, por favor.
Angličtina
Do Španělska jsem jela s přesvědčením, že se ve Španělsku anglicky mluví málo. Nakonec jsem však byla překvapena. Nejenom mladí lidé, ale i pracovníci ve službách mluví anglicky. Někteří mají lehký španělský přízvuk. Někteří ho mají ještě větší, až při komunikaci lehce překáží, ale i tak jsem čekala větší neporozumění. My se samozřejmě snažíme mluvit co nejvíce španělsky, chodíme na kurzy, hrajeme duolingo a pojmenováváme si španělsky věci kolem sebe. V restauracích pak mluvíme španělsky. A jak to dopadá? Přístupy jsou různé. Někdo na vás mluví rychlou španělštinou stále dokola a je mu jedno, že tomuhle už nerozumíte. Někdo přepne hned do angličtiny, i když mu odpovídáte svou lámanou španělštinou. Někdo se s vámi domluví rukama nohama. No a někteří odpovídají španělsky pomalu, zopakují to a trvají na vašem pochopení.
Horko
Ano, v Madridu je teplo, někdy i horko. Takové horko, že lidi opravdu potřebují siestu, zavírají se, zatahují žaluzie a venku se to nedá vydržet. Já jsem však přijela do Madridu na začátku září. Na začátku září byly třicetistupňová vedra, léto jsme si tedy protáhly. Pak se pomalu začala v noci a ráno plížit zima a začaly se nosit bundy nebo svetříky. Jenže s výměnou času se léto nezadržitelně vypařilo a přes den máme kolem 15 stupňů a večer kolem sedmi. Pořád tu máme tepleji než v ČR, ale jen malé upozornění: ano i ve Španělsku může být chladno na teplejší kabát. Před příjezdem si tedy zkontrolujte počasí a polohu místa, kam se vydáváte, protože teplotní situace záleží na poloze města.
Roušky
Španělé stále nosí v MHD roušky. Záleží na oblasti ve Španělsku, ale zrovna v Madridu jsou velmi přísní. Pokud zakašlete nebo vstoupíte do metra bez roušky, vyčítavé pohledy vás spálí na popel.
Cestování
Cestování po Španělsku je docela drahé. To pro mě bylo velkým překvapením. Seženete levné letenky z Madridu např. na Mennorcu za pár stovek, ale pokud chcete jet vlakem do tři hodiny vzdálené Valencie, bavíme se už o ceně kolem tisícovky.
Fronty
Španělé jsou neuvěřitelně spořádaní a striktní, pokud se jedná o fronty. Představte si typickou situaci… Přijíždí linkový autobus, na zastávce postává cca 15 lidí. Autobus se blíží a vy stojíte na kraji chodníku. Vedle vás se postaví paní a za ní se začne tvořit fronta. Vy už máte smůlu. I když stojíte jako první, stojíte vedle fronty a ostatní vás do ní nebo dokonce do autobusu nepustí. Musíte opustit své „strategické“ místo a jít si vystát frontu nakonec. A to nemluvím ani o dálkových autobusech, tam se tahle řada tvoří už 30 min před odjezdem autobusu.
S výčtem španělských zajímavostí bych mohla pokračovat dále a dále, jenže většinou jsou to už malé drobnosti. Výše jsem zaznamenala několik větších odlišností nebo zajímavostí, které mě při mém pobytu v Madridu neustále potkávají.
A nakonec bych chtěla dodat jeden citát, který jsem slyšela od svého andaluského kamaráda: „Španělsko je jako donut. Dokola jsou zajímavá, krásná a historická místa, ale uprostřed není vůbec nic.“ No a kdo četl pozorně můj článek, tak jistě ví, kde přesně se Madrid nachází. Tím chci jenom říct, že každá část Pyrenejského poloostrova je úplně jiná, a proto je jen už na vás, abyste se sem vydali a našli si vlastní zajímavosti o Španělsku. Protože to stojí za to!
Nikola Havránková