Co by nám dnes řekl Jan Palach

Hana Vacková ve svém novém článku propojuje čin Jana Palacha s dnešní realitou plnou nejistot, fake news a rezignace. Ukazuje, že moc, peníze i zastrašování mají dnes jen modernější kabát. Připomíná Havlovo čtení Palachova činu jako aktu naděje – a ptá se, co dnes probudí společnost, která si zvykla dívat se jinam.

Když jsem dnes přemýšlela nad Janem Palachem a nad jeho statečným činem, říkala jsem si, co by říkal dnešnímu světu, plnému nejistot a válek.

Některé věci, které se ve velkém množství projevují dnes, mají zárodky v roce 1968 a 1969. 

Zcela falešný příběh Jana Palacha a jeho duševní nemoci, který si vymyslela STB, jako zárodek dnešních dezinformací a fake news.

Zastrašování lidí, že přijdou o práci, dnes i dříve důvody politické a ekonomické.

Ohýbání páteří dnes i dříve rafinovanou byrokracií schovávající se zákony. 

Důvody se mohou zdát jiné, ale pořád, i na začátku 21.století, je to stejné – peníze a především moc!

A  ve velkém apatie a letargie společnosti, z které chtěl Jan tehdejší společnost probudit.

Co probudí nás dnes?

Ani tisíce mrtvých Ukrajinců a Ukrajinek nás v Evropě nedokáží vyburcovat k větší aktivitě.

Jak přimět společnost, aby nezapomínala, že svoboda a demokracie nejsou navždy 

a je potřeba je bránit.

Havel vnímal čin Jana Palacha jako akt naděje a důvěry, ne zoufalství a vyžadoval aktivní reakci občanů. 

Pojďme se tedy aktivizovat a vyjadřovat svou nespokojenost s věcmi, které nás obklopují!

Palachův čin vnímal Havel jako silný morální a symbolický akt odporu proti nastupující bezvýchodnosti.

Nenechme se nahnat do vod bezvýchodnosti!

Protože nemůžeme žít bez naděje, si vypůjčila jsem si citát z internetu:

Buďme obezřetní. Není vše ztraceno. Každé ráno vyjde slunce, které nemusí být z každého místa vidět. Ale je tu pro nás i se svou energií, která sytí, hřeje a probouzí.

Anebo jinak s Honzou Vodňanským:

Kolik je na světě moří 

Kolik je na světě řek 

Kolik je smutků a hoří

Kolik je rozlitých mlék

Toho i toho je hodně 

Toho i toho je moc

Jediné Slunce je jedno a to když zajde – je noc.

Hana Vacková