Znáte Hovory (be)z karantény? V rámci tohoto cyklu rozhovorů Honza požádal své „parťáky“, aby mu odpověděli na tři otázky k tématu učitelství. V prvním díle této ankety se podíváme, jak na otázky týkající se učitelství odpověděl Tomáš Cikrt, český novinář a bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Když se řekne „učitel“, jaká první asociace Vám vytane na mysli a proč?
Jako první určitě knížka mého vzácného přítele a bývalého vychovatele Jedličkova ústavu Borise Titzla, která se jmenuje „To byl český učitel“. Vypráví o Františku Bakulem, neuvěřitelně činorodé a laskavé bytosti první republiky. Doporučuji k přečtení.
Učitel musí mít rád lidi a děti speciálně, protože bez lásky není laskavosti a bez laskavosti je vyučování bolestivé.
Na které učitele vzpomínáte a proč?
Na paní učitelku Annu Červenou, která mě učila několik let druhého stupně základní školy v Jedličkově ústavu. Naučila mě lásce k češtině a české literatuře, k historii. Jednotlivé předměty propojovala do uceleného pohledu na svět. Nezapomenutelné byly poznávací zájezdy, které s námi precizně plánovala (včetně výpočtů rychlosti, času příjezdu atd.) a o nichž jsme si pak dělali společné zápisky. Snažila se mě také naučit psát krasopisně, ale dosáhla jen částečného úspěchu.
Dále na paní učitelku Plichtovou, také z Jedličkárny, která nám na hodinách fyziky povídala o Bohu. Například, jak udělala následovný fyzikální pokus: „V Bibli se píše, že máme být čistší než sníh – jsem si říkala, jak můžeme být čistší než sníh? Vzala jsem tedy hroudu sněhu a odpařila v čistém hrnci na sporáku – tolik špíny po něm zbylo!“
Vzpomínám i na učitelku slovenštiny v bratislavském gymnáziu, s níž bylo velmi zajímavé rozebírat díla klasické světové i slovenské literatury a která se zachovala statečně, když se postavila komunistické ředitelce, která chtěla odebrat stipendium muskulárnímu dystrofikovi na vozíku za to, že se netajil svojí vírou v Boha. Učitelka ale trvala na tom, že i podle tehdejších socialistických předpisů to bylo stipendium spojené se zdravotním postižením a že na něj má nárok.
Já měl štěstí – těch učitelů bych mohl jmenovat víc.
Které vlastnosti by, podle Vás, měl mít každý učitel a proč?
Musí mít rád lidi a děti speciálně, protože bez lásky není laskavosti a bez laskavosti je vyučování bolestivé. Musí být všeobecně vzdělaný a hledat přesahy mezi jednotlivými předměty, protože to děti baví a škola má být hrou. Musí být tolerantní a chápající, musí umět uznat své chyby, neboť výchova příkladem je nejsilnější.