Podpora řízení škol v praxi: co přinesl KOMPAS? | Tematická zpráva České školní inspekce

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu k programu KOMPAS, který se zaměřuje na podporu pedagogického řízení škol a posílení role ředitelů. Evaluace ukazuje, že více než 90 % zapojených škol díky cílené podpoře dosáhlo významného pokroku – od profesního rozvoje pedagogů přes řízení školy až po zlepšení klimatu a zavádění nových metod výuky. Program KOMPAS vznikl v roce 2022 jako společný projekt MŠMT, ČŠI a NPI ČR a od února 2024 je standardní součástí systému podpory škol.

Zpráva zároveň ukazuje, že dopady KOMPASu přesahují původně sledované cíle – pozitivní změny se objevily také v oblasti spolupráce s rodiči, práce se třídami či stabilizace učitelských sborů. Inspekce proto doporučuje, aby se program stal dlouhodobě stabilní součástí systému podpory škol a aby byla zajištěna jeho udržitelnost i financování v dalších letech.

Školy podpořené v programu KOMPAS jsou v souladu s nastavením programu charakteristické potřebami zlepšení v tématech souvisejících s řízením školy. Poznatky z vyhodnocení kriteriálního modelu Kvalitní školy (inspekční činnost) zároveň ukazují, že v případě jednotlivých podpořených škol jsou potřeby zlepšení širší a týkají se i dalších témat a oblastí. Tato zjištění ukazují, že program KOMPAS se zaměřuje na školy s významnými potřebami zlepšení, přičemž různorodost potřeb jednotlivých škol opodstatňuje přístup umožňující komplexní a individualizované nastavení podpory.

Vyhodnocení snímku pedagogického vedení školy naznačuje, že také ředitelé nebyli spokojeni se stávajícím stavem školy v této oblasti. Nejčastěji se potřeby zlepšení týkaly strategického (včetně hodnocení a monitoringu práce školy a přijímání potřebných opatření) a personálního řízení školy, tj. témat, na která se program KOMPAS specificky zaměřuje. I v pohledu ředitelů se objevuje různorodost potřeb jednotlivých škol.

Tři čtvrtiny ředitelů škol uvedly, že podpora poskytovaná Národním pedagogickým institutem obsahovala všechna témata, která potřebovali, a dalších 17 % ředitelů hovořilo o pokrytí většiny potřebných témat. Téměř 90 % ředitelů identifikovalo vysokou efektivitu alespoň jedné z poskytnutých podpor, přes polovina ředitelů přitom označila za vysoce efektivní vyšší počet poskytnutých podpor Národního pedagogického institutu. Při specifikaci konkrétních podpor s vysokou efektivitou byla zaznamenána značná šíře odpovědí jednak z hlediska forem podpory, jednak z hlediska tematického zaměření podpory. Potvrzuje se tak přínosnost komplexního a individualizovaného přístupu k poskytování podpory v rámci programu KOMPAS.

Téměř 80 % ředitelů hodnocených škol se díky zapojení do programu KOMPAS více zajímá o svůj rozvoj a rozvoj své školy a realizuje také další kroky pro vlastní profesní rozvoj.

S nedostatky, které souvisí s organizací podpory poskytované Národním pedagogickým institutem a které se podařilo vyřešit, se setkalo 7 % ředitelů škol, dalších 6 % ředitelů pak uvedlo nedostatky, které se vyřešit nepodařilo. Uváděné nedostatky je žádoucí mít na paměti při plánování podpory poskytované školy (např. zajištění požadovaného kurzu, ujištění se o časových možnostech lektora, výběr vhodného místa realizace vzdělávání pedagogů, nabídka různých forem vzdělávání, kvalita párování ředitelů ve vazbě na potřeby školy).

Více než 80 % ředitelů škol uvedlo alespoň jedno výrazně přínosné téma, na které byla orientována poradensko-konzultační podpora poskytovaná ze strany České školní inspekce. I v tomto případě lze zaznamenat velmi širokou množinu témat, kterou ředitelé škol uváděli a které se vztahují k různým aspektům řízení školy i průběhu výuky. Nedostatky, jež by se týkaly organizace podpory poskytované ze strany České školní inspekce, byly uvedeny jen jedním ředitelem školy.

Ani jeden z ředitelů neuvedl, že by ve vazbě na podporu poskytnutou v rámci programu KOMPAS nedošlo k žádné pozitivní změně. Většina ředitelů naopak registrovala či předpokládala pozitivní změny u všech pěti hodnocených témat oblasti „Pedagogické vedení“ kriteriálního modelu Kvalitní školy. Přibližně třetina ředitelů však nezaznamenala pozitivní posun v tématech spojených se strategickým řízením školy (včetně monitoringu a hodnocení práce školy a přijímání účinných opatření), na které se program KOMPAS specificky zaměřuje. Právě v tomto tématu spatřovali ředitelé škol také nejčastější potřebu další podpory. Mezi další častěji zmiňovaná témata s potřebou další podpory především patří:

• tvorba a zavádění školních vzdělávacích programů do praxe;

• diagnostika a hodnocení dětí/žáků;

• využívání digitálních technologií a nástrojů umělé inteligence ve vzdělávání;

• utváření příznivého klimatu školy, zvládání náročného chování, wellbeing a komunikace s rodiči dětí/žáků;

• práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky s nadáním. Inspekční týmy vyhodnotily, že v případě více než 90 % škol bylo s velmi vysokou pravděpodobností dosaženo výraznějšího pokroku v jejich práci díky podpoře poskytnuté v rámci programu KOMPAS. Nejzřetelnější posun v práci škol především souvisel s tématy:

• personální stabilizace či profesní rozvoj pedagogických pracovníků;

• řízení školy, včetně řízení procesů a evaluace;

• utváření příznivého klimatu školy, spolupráce aktérů (včetně rodičů dětí/žáků), zvládání náročného chování, wellbeing;

• zavádění nových metod a forem výuky, včetně využití digitálních technologií či individualizace výuky;

• diagnostika a hodnocení dětí/žáků, práce s výsledky vzdělávání.

Okruh témat s pozitivním posunem přitom je výrazně širší v souladu s různorodostí potřeb jednotlivých škol. Dalším plusem podpory poskytnuté v programu KOMPAS jsou pozitivní dopady (přelivy) do dalších témat, které primárně nebyly centrem pozornosti ředitelů škol. Na existenci takových vztahů poukázaly inspekční týmy v případě více než dvou třetin hodnocených škol.

Téměř 80 % ředitelů hodnocených škol se díky zapojení do programu KOMPAS více zajímá o svůj rozvoj a rozvoj své školy a realizuje také další kroky pro vlastní profesní rozvoj. Téměř 40 % ředitelů je také ochotno alespoň v některých tématech dále předávat své zkušenosti.

Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.

Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce