Pomáhám, poradím, poskytnu zpětnou vazbu, netlačím studenty směrem k „perfektnímu“ výsledku

Aktualizováno: před 6 dny

Na našem webovém portále Učitel21 Vás v příštích týdnech a měsících budeme seznamovat s držiteli ceny Učitel roku Olomouckého kraje 2022. Jednu z cen si 28. března letošního roku při slavnostním odpoledni z rukou hejtmana Olomouckého kraje a radního pro oblast školství Olomouckého kraje převzala také pedagožka Hana Vacková. Ta v současné době vyučuje na hejčínském gymnáziu v Olomouci.



Hana Vacková učí na školách různého stupně vzdělávání již přes čtyřicet let. V současné době byste ji mohli potkat na chodbách Gymnázia v Olomouci – Hejčíně, kde učí základy společenských věd a výtvarnou výchovu. Když se jí zeptáte, proč si myslí, že byla vybrána jako jedna z laureátů ceny Učitel roku Olomouckého kraje 2021, odpoví vám, že jde o ocenění, kterého si velmi váží.


„Zároveň si myslím, že je to i díky mé dlouhodobé spolupráci s různými organizacemi, například s Člověkem v tísni, s olomouckým Arpokem, ale i dalšími, kde se snažíme dlouhodobě zapojovat do projektů i děti. A to je teď na té naší práci nejdůležitější, protože všichni víme, že encyklopedické znalosti nejsou úplně všechno,“ uvedla jeden z důvodů, proč si myslí, že ocenění získala.


Letošní ocenění byli vybráni také na základě toho, jak své žáky dokáží inspirovat. A paní Vacková je mezi těmi svými, ať už současnými, tak minulými, velmi oblíbená.

„Z nedávné doby mám reflexe od studentů z posledních ročníků, kteří mi píší krásné věci. Psali mi například, že jsem je naučila mít ráda kvalitní vědy, nebo obhajovat své názory, přemýšlet o věcech. To jsou poklady, které si schovávám,“ prozradila Helena Vacková v rozhovoru pro portál Učitel21.


„Inspirace, smysluplnost, otevřený individuální přístup. Děkuji za vše,“ vzkazuje bývalý student


A jak je vidět, studenti ji mají opravdu rádi. Součástí reflexí, které pedagogové poskytovali hodnotitelům v rámci ceny Učitel roku Olomouckého kraje 2021, je i několik vzkazů od studentů.


„Hanka měla jako naše třídní pedagožka na gymnáziu zcela zásadní vliv na můj osobní rozvoj a následné rozhodnutí, jakým směrem se v životě a kariéře vydat. Myslím si, že podobně svým progresivním pojetím pedagogiky inspirovala a inspiruje další studenty,“ napsal o paní Vackové Jindřich Andrš.


„Paní profesorka Vacková je jednou z pedagogů, kteří předávají studentům nejen vědomosti, ale i vzácné rady do budoucího života, snaží se studenty podpořit a nabízí jim spousty možností pro uplatnění jejich talentu. Přistupuje k lidem individuálně a chápe, že každý jsme jiný. Také je jednou z mála profesorů snažící se uplatnit kreativnější výuku, a to nejen v hodinách výtvarné výchovy. Děkuji Vám za všechno, co jste pro mě udělala a vážím si toho, že jsem mohla být Vaší studentkou,“ uvedla jiná bývalá studentka Markéta Knapková.


Za všechny to pak shrnul Kryštof Tomeček. „Inspirace, smysluplnost, otevřený individuální přístup. Děkuji za vše.“


„Inspirace, smysluplnost, otevřený individuální přístup. Děkuji za vše.“

To jsou všechno pohledy bývalých žáků paní Hany Vackové, které si vychovala. Těch generací studentů, kteří jí ale pod rukama za více než čtyřicet let praxe prošli, je celá řada, až po tu dnešní. Ona sama, když má mluvit o tom, jak vidí současnou generaci a čeho si na nich cení, má jasný názor. „Současná generace je hodně jiná, než ty, které jsme učili doposud. Jsou hodně digitalizovaní, mají všechny možné prostředky. A čeho si na nich cením, je to, že když je člověk nějakým způsobem bere za sobě rovné, tak jsou otevření, upřímní a dokáží přemýšlet,“ prozradila nám Hana Vacková.


Sama se jim ve svých hodinách snaží vytvářet podnětné prostředí. „Uplatňuji metody RWCT ve své pedagogické praxi, domnívám se, že pomocí těchto metod se dosahuje ve výuce větší komplexity, že tradiční memorování pro dnešní studenty příliš nefunguje. Moje výuka je cílena na posilování souvislostí, obhajování názorů, na čtenářskou gramotnost ve všech předmětech. Snažím se spíše o skupinový přístup, individuální je ve třídě s 30 žáky a jednou hodinou týdně příliš obtížný,“ napsala ve své pedagogické reflexi Vacková.


Pomohla olomouckému gymnáziu v Hejčíně získat titul Světová škola


Pro své žáky vytvořila předmět Podpora podnikání, který probíhá v rámci ekonomického semináře. V prvním pololetní školního roku se žáci věnují samostatné práci a osvojují si dovednosti důležité k podnikání. Mohou si navrhnout vlastní oblast podnikání a následně jí realizovat.


„Každoroční přehlídka jejich projektů je zároveň velkou přehlídkou tvořivosti a studenti musí uplatnit znalosti z několika oborů,“ uvedla Hana Vacková.


Už dlouhé roky pracuje ve Školním poradenském pracovišti, kde se zaměřuje především na prevenci. Jsem otevřená, nebojím se kritiky, většinu problémů beru jako výzvu. „Pomohla jsem škole získat titul Světová škola, prosazuji i ideu GRV, jsem autorkou jedné metodické příručky pro češtinu – Globální rozvojové vzdělávání v hodinách českého jazyka a literatury a spoluautorkou mnoha výukových lekcí Arpoku. A vzdělávacích lekcí k dokumentárním filmům JSNS. Neustále se vzdělávám, občas lektoruji. Mám za sebou i celoživotní vzdělávání v oboru arteterapie i etickou výchovu,“ prozradila na sebe Hana Vacková.


„Nebojím se sdílet pozitivní i negativní zkušenosti z výuky. I ve svém osobním životě pomáhám bourat bariery z různých oblastí, mé výukové metody jsou účinné a praktické.“

Výčet jejích aktivit, které pomáhají k rozvoji žáků, školy i jí samotné, je značný, přesto nezapomíná ani na to, aby její žáci dostávali kvalitní zpětnou vazbu. A to v různých formách. Snaží se ji žákům předat pomocí tolerantní komunikace, vyjadřuje jim respekt, často využívá humor a snaží se vytvářet také prostředí, aby se žáci nebáli vyjadřovat své názory a diskutovat nad texty. Vytváří takové prostředí, ve kterém studenti mohou sami hledat řešení, učit se nové dovednosti a také chybovat. „Pomáhám, poradím, poskytnu zpětnou vazbu, netlačím studenty směrem k „perfektnímu“ výsledku. Nebojím se sdílet pozitivní i negativní zkušenosti z výuky. I ve svém osobním životě pomáhám bourat bariery z různých oblastí, mé výukové metody jsou účinné a praktické,“ prozradila na sebe Hana Vacková.


U svých žáků rozvíjí dovednosti a postoje důležité pro život


„Dlouhodobě přispívám k dobrému jménu školy účastí v mnoha projektech jako ART & Contemporary Me, Get Up and Goals, Občanský průkaz, Světová školy, Příběhy bezpráví, Kdo jiný? Nově jsem naši školu zapojila do projektu Amnesty International – škola přátelštější k lidským právům. Spolupracuji také s Komisí místní části Hejčín, některé akce jsou ve spolupráci s touto komisí,“ uvedla Vacková.


Podobně důležitý jako u žáků na gymnáziích, je rozvoj důležitý také pro studenty pedagogických oborů na vysokých školách. Jak Hana Vacková vnímá dobu začátků své kariéry a její posun do dneška? Kde je ten největší rozdíl?


„Já to mám jednoduché, protože jsem začala studovat ještě za nesvobody a kvůli svým politicky nespolehlivým rodičům jsem musela zvolit jinou vysokou školu; takže když jsem se pak dostala na druhou vysokou školu, šlo o to mé vysněné. Od začátku u mě šlo o poslání. Tím, že jsem se k tomu dostala přes překážky, jsem si toho vždy velmi vážila a myslím si, že to bylo to zásadní,“ prozradila Hana Vacková.


Když se jí někdo zeptá, jestli se vyvinula, odpoví mu, že mladý člověk určitě dělá nějaké chyby, než přijde na to, jakým způsobem má s žáky pracovat. Přes těžké začátky a různé překážky se ale člověk vyvíjí a nakonec může, jak sama říká „sklízet plody své práce.“

A i přesto, že už ve školství pracuje více než čtyřicet let, nadále rozvíjí své profesní dovednosti, hledá inspiraci i další zdroje pro svou pedagogickou práci. „Ve škole dlouhodobě spolupracuji s kolegy hlavně na tématech globálního rozvojového vzdělávání. Zdroje pro mou pedagogickou práci jsou: dlouhodobé vzdělávání a spolupráce s organizacemi jako Arpok, JSNS, Člověk v tísni, Na zemi, a nově Amnesty International,“ uzavírá Hana Vacková.


Krátký medailonek


Hana Vacková učí v současné době ZSV, VV. Celorepublikový přesah má její spolupráce s Člověkem v tísni při tvorbě lekcí k dokumentárním filmům a s olomouckým Arpokem, pro který vytvořila s kolegyní Marcelou Heřmanovou metodickou příručku do češtiny pro globální rozvojové vzdělávání. Stála u zrodu dvou zapsaných spolků – Sdružení olomouckých výtvarných pedagogů – Olomoucka paleta a Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. A nyní citát spolupracovnice Člověka v tísni – Vlasty Urbanové: „Roky jejího působení v roli učitele jí neubraly na kreativitě, chuti pouštět se do práce a nepodlehnout skepsi z byrokratického školského systému. Učení ji pořád baví, i po letech má nadšení začátečníka“.


Připravil Lukáš Blokša

Foto: Lukáš Blokša


Slovníček pojmů:

Arpok – Vzdělávací organizace. Věnujeme se globálnímu rozvojovému vzdělávání a výuce o aktuálních tématech dnešního světa. Amnesty international – Apolitické a nezávislé hnutí, které monitoruje dodržování lidských práv po celém světě a vede kampaně proti jejich porušování. ART & Contemporary Me – Projekt zaměřený na vzdělávání. Get Up and Goals – Mezinárodní projekt globálního rozvojového vzdělávání zaměřený na Cíle udržitelného rozvoje.

48 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše