top of page

Jak propojovat znalosti matematiky a fyziky s novými trendy? Rozhovor s učitelem roku Rudolfem Háze

V učňovském školství působí už 45 let, práce s mladou generací elektrotechniků jej ale stále baví a udržuje v dobré psychické i fyzické kondici. V průběhu výuky je neustále v interakci s žáky, které navádí ke správnému postupu, a případné překážky řeší i v kolektivu. Rudolf Háze, v současné době vyučující Odborného výcviku v elektrotechnice na Střední škole elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou, konkrétně na odloučeném pracovišti v Přerově, za roky svého působení v pozici pedagoga získal cenu Učitel roku Olomouckého kraje 2023.




„Učitel odborného výcviku pan Rudolf Háze zasvětil přípravě budoucích elektrikářů a mechaniků elektrotechniků celý svůj profesní život. V 70. letech získal nejdříve výuční list a maturitní zkoušku v oboru soustružník kovů. Po absolvování povinné vojenské služby začal v Přerově studovat obor elektrikář silnoproud, který úspěšně vystudoval, a získal další výuční list,“ stojí v nominačním dopise, který na Olomoucký kraj zaslal Michael Tesař, ředitel školy, na které Rudolf Háze působí.

 



Elektrotechnika jej bavila, oblast školství oslovila

 

Protože jej elektrotechnika bavila a oslovila jej i oblast školství, zažádal o práci mistra na téže škole, na níž vystudoval zmíněný obor. Bylo to v roce 1978. „V učňovském školství pracuji 45 let. Práce s mladou generací elektrotechniků mě stále baví a udržuje mne v dobré psychické i fyzické kondici,“ píše Rudolf Háze ve své pedagogické reflexi. Žádost o místo tedy v sedmdesátých letech byla vyslyšena, Háze se stal mistrem elektrotechniky se zaměřením na silnoproud. A na stejné škole působí dodnes.

 

V současné době učí speciální činnosti odborného výcviku patřící do oblasti energetiky. Vyučuje učně elektrikáře druhého a třetího ročníku, kteří se pod jeho vedením učí práci ve výškách. To znamená, že se naučí obléknout si speciální postroj, díky kterému mohou stát na žebříku a oběma rukama provádět montáž na sloupu. Pan mistr učí žáky pokládat kabelové vedení, zapojovat a ukončovat kabely, zafoukat a spojit konce kabelů horkovzdušnou pistolí, zapojovat rozvaděče a elektroměry, rozumět trafostanici apod., v souladu s tím, co žáci využijí v energetických firmách, a s konzultacemi s jejich techniky.

 

V učňovském školství pracuji 45 let. Práce s mladou generací elektrotechniků mě stále baví a udržuje mne v dobré psychické i fyzické kondici.

Někdy je potřeba i podprůměrného žáka povzbudit pochvalou, úspěch se vzápětí dostaví

 

Rudolf Háze ve své pedagogické reflexi popisuje také běžný pracovní den. „V průběhu pracovního dne jsem neustále ve styku s žáky, kdy je otázkami navádím k správnému postupu, případně problém řešíme v kolektivu. Žáky svolám na prohlídku velmi dobré práce, ale i naprosto nevyhovující práce. Vytknu chyby, případně pochválím práci. Někdy je potřeba povzbudit i žáka podprůměrného pochvalou, většinou se úspěch vzápětí dostaví. Občas je také potřeba s některými žáky promluvit o jejich představě budoucí práce, kdy jsou bez nálady ze svých studijních výsledků. Vysvětlit jim, že vzdělání se vyplatí a je potřeba bojovat až do konce, a ne se na cílové pásce zastavit,“ píše v reflexi Háze.


S žáky nejprve pracuje v malých skupinách, jakmile učivo zvládnou, pracuje každý žák samostatně. „Tento způsob práce se mi velmi osvědčil – nadaný a méně nadaný žák, ztráta ostychu,“ píše Háze.

 

Někdy je potřeba povzbudit i žáka podprůměrného pochvalou, většinou se úspěch vzápětí dostaví. Občas je také potřeba s některými žáky promluvit o jejich představě budoucí práce, kdy jsou bez nálady ze svých studijních výsledků. Vysvětlit jim, že vzdělání se vyplatí a je potřeba bojovat až do konce, a ne se na cílové pásce zastavit.

„Do dvojic záměrně vybírá žáka, který dovednost zvládá dobře, s žákem, kterému to nejde. Podporuje, aby si žáci navzájem vysvětlovali postup a předváděli praktické činnosti. Každý úkol však v závěru žák musí zvládat sám a výsledek jeho práce je individuálně hodnocen,“ prozrazuje pak v nominačním dopise na svého kolegu ředitel školy.

 

Lásku k elektrické energii i strach z ní – tento dvojí vztah myslím přenáší zkušený mistr na své učně

 

Nominační dopis popisuje i další aspekty toho, jaký je ve vztahu ke svým žákům. „Ve vztahu k žákům je pan Háze přirozenou autoritou. Emoce vyjadřuje střídmě. Při řešení kázeňských problémů nezvedá hlas – nemusí. Žáci oslovují pana Házeho ‚pan mistr‘ a i ten chybějící vokativ jaksi zdůrazňuje jasně danou hierarchii mezi mistrem a učněm. K žákům je pan učitel spravedlivý a přiměřeně náročný. Neomlouvá žákův špatný výsledek práce, nehledá náhradní slova, prostě žákovi řekne, že to udělal špatně, vysvětlí mu to a prakticky předvede, aby to žák podruhé udělal správně. Lze se domnívat, že tento důraz na jediné správné řešení vychází z hlubokého respektu k síle elektrického proudu. Žáci sice v odborném výcviku nepracují pod napětím, v práci tomu však takto nebude. Jediná chyba může být fatální. Lásku k elektrické energii i strach z ní – tento dvojí vztah myslím přenáší zkušený mistr na své učně,“ stojí v nominačním dopise.

 

Jelikož se technologie neustále mění, jsem ve stálém spojení s mými bývalými žáky – dnes na vedoucích pozicích, ale i s montéry, tím se dozvídám o stále nových technologiích, nových materiálech, postupech při práci na vedeních nízkého napětí. Tyto poznatky se snažím přenést na žáky formou ukázky a zapracováním do výuky.

O práci s kolegy pak ředitel školy píše: „Své letité zkušenosti odborného výcviku předává mladým kolegům. Vždyť to jsou jeho bývalí žáci.“ I sám Háze pak ve své reflexi přiznává, že jej k profesi přivedli bývalí spolupracovníci. Že jde o zajímavý a praktický obor, pak dokazuje to, že se se svými žáky setkává i ve volném čase, kde spolu mohou řešit různé vzniklé problémy. „Hledáme jednotlivé možnosti a způsoby provedení instalace. Upozorním je na nebezpečí úrazu elektrickým proudem při nedodržení zásad a pravidel v oblasti BOZP,“ píše Háze.


A jak využívá stále se vyvíjejících technologií? „Jelikož se technologie neustále mění, jsem ve stálém spojení s mými bývalými žáky – dnes na vedoucích pozicích, ale i s montéry, tím se dozvídám o stále nových technologiích, nových materiálech, postupech při práci na vedeních nízkého napětí. Tyto poznatky se snažím přenést na žáky formou ukázky a zapracováním do výuky,“ popisuje své vlastní dovzdělávání se.

 



Text: Oddělení komunikace PdF UP

Foto: Alžběta Gregorová

Související příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page