top of page

Třetina Čechů a Češek používá AI. Ke zdravotní diagnostice, k překladům i ke generování pohádek

Umělou inteligenci lidé používají stále častěji, zatímco vědci a vědkyně zkoumají její plusy a minusy. Jednou z možností využití AI je oblast zdraví a diagnostiky. Tím se zabýval výzkum patřící pod projekt Národního institutu SYRI vedený Davidem Šmahelem.



Odborníci a odbornice zjistili, že téměř třetina dospělých Čechů a Češek použila v uplynulém roce nějaký systém umělé inteligence. Nejčastěji tento fenomén využívali mladší respondenti a respondentky, muži a lidé s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním.

 

„Technologické inovace výrazně ovlivňují náš každodenní život a mění způsob, jakým získáváme informace. To platí také o informacích týkajících se zdraví. V tomto kontextu se nově objevují inovativní systémy umělé inteligence, které nabízejí změny ve zdravotní péči, zahrnují diagnostickou podporu, optimalizaci léčby a personalizovanou správu zdraví. Dosavadní studie však naznačují, že ne všichni jedinci jsou ochotni takové zdravotnické služby s umělou inteligencí používat,“ uvedl výzkum v úvodu rozhovoru David Šmahel z Fakulty sociálních studií a Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně.

 

Zabývali jste se novým fenoménem, který dříve nebo později ovlivní fungování celého lidstva. Na co přesně jste se zaměřili?

 

Zabývali jsme se ochotou českých dospělých používat umělou inteligenci k vyhledávání informací týkajících se zdraví. Zajímala nás také otázka, do jaké míry lidé důvěřují informacím o zdraví, které jim AI poskytne.

 

Jak na tom tedy česká populace ve vztahu k AI a zdraví je?

 

Zjistili jsme, že téměř třetina vzorku českých dospělých, konkrétně 28 %, použila v uplynulém roce nějaký systém umělé inteligence, jako jsou například ChatGPT či Bard. Mladší respondenti, muži a lidé s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním používali AI o něco více než ostatní skupiny. Asi třetina až polovina z těch, kteří umělou inteligenci použili, je ochotna ji směřovat k vyhledávání informací o zdraví. Nejvíce lidí by ji použilo k vyhledávání informací o zdravém stravování (48 %), nejméně pro diagnózu nemoci (32 %). Lidé, kteří dosud AI nevyzkoušeli, jsou méně často ochotni použít AI pro vyhledávání informací o zdraví.

 

Co vám výsledky ukázaly? Je míra důvěry v AI nízká, nebo je tomu naopak?

 

Umělá inteligence je stále relativně nový fenomén, a míra důvěry v ni je proto celkem pochopitelně poměrně nízká. Pouze 15–16 % z těch, kteří umělou inteligenci použili, věří doporučením, která jim poskytne v oblasti zdraví. Většina lidí má však z hlediska důvěry vůči umělé inteligenci neutrální postoj. Naopak více než polovina lidí, kteří dosud AI nepoužili, nevěří doporučením, která by jim umělá inteligence poskytla. Nedůvěra v doporučení AI ohledně zdraví také mírně narůstá s věkem. To, že je respondent ochoten použít AI pro vyhledávání informací o zdraví, ještě neznamená, že těmto informacím důvěřuje. Například pouze 22 % z těch, kteří „spíše souhlasí“, že by použili AI k vyhledávání informací o diagnóze nemoci, věří těmto doporučením, ale 68 % z nich má neutrální postoj. Teprve budoucí rozvoj umělé inteligence nám tedy ukáže, nakolik bude možné podávat uživatelům validní a ověřitelné informace. Osobně se domnívám, že potenciál pro využití umělé inteligence je vysoký, uživatelé ale zatím nejsou přesvědčeni o důvěryhodnosti tohoto zdroje. Jednou z možných příčin zdráhání se využití AI k vyhledávání informací o nemocech mohou být například obavy ohledně ochrany svého soukromí a citlivých zdravotních údajů.

 

Z výsledků: 28 % lidí loni aspoň jednou použilo AI 31 % žen a 33 % mužů (v průměru) by bylo ochotno používat AI k vyhledávání informací o zdraví 27 % respondentů a respondentek ve věku 18–29 let by použilo AI k vyhledávání informací o diagnóze nemoci (ve věku 60 let a více to bylo 19 %) 45 % respondentů a respondentek ve věku 18–29 let by použilo AI k vyhledávání informací o správném cvičení (ve věku 60 let a více to bylo 30 %) 11 % respondentů a respondentek starších 60 let s dřívější zkušeností s AI důvěřovalo jejím doporučením ohledně zdraví

 

Na co nejčastěji lidé umělou inteligenci využívali? Jaké typy informací jejím prostřednictvím hledali?

 

Z výsledků lze vidět, že čeští dospělí používali umělou inteligenci k širokému množství aktivit, například k vyhledávání informací o nemocech, k tvorbě jídelníčků a vyhledávání tipů na zdravé recepty, programování, korektuře textu, psaní e-mailů, k pracovním účelům, ale také ke komunikaci či učení se cizích jazyků. Rodiče například využívali ChatGPT ke generování pohádek pro své děti. V mnohých případech se respondenti snažili umělou inteligenci otestovat, aby viděli, co dovede, nebo se ji pokoušeli na něčem nachytat. V odpovědích například uváděli, že AI se člověku ani zdaleka nevyrovná. Kladli jí také naschvál záludné otázky, aby zjistili, zda je AI natolik inteligentní, že dokáže kvalifikovaně odpovědět jako člověk.

 

Je kladení záludných otázek tak trochu český fenomén? Myslím tím tu snahu AI nachytat na neznalosti.

 

To si nejsem jistý, srovnatelná data se zahraničím nemáme. Osobně si myslím, že to je celkem přirozené a jakési testování schopností AI dělají lidé po celém světě. Spousta lidí si chce vyzkoušet, jestli dokáže AI nachytat.

 

Jaký jste měli datový soubor? Kolik lidí se mělo do výzkumu zapojit?

 

Sběr dat probíhal v říjnu 2023 a celkem se ho zúčastnilo 4 775 respondentů ve věku 18 až 95 let. Je důležité zmínit, že jsme se soustředili na pozitivní stránky využívání umělé inteligence v kontextu zdraví a záměrně jsme se nezabývali možnými riziky. Poměrně nízká důvěra ve zdravotní informace poskytované AI nicméně taktéž upozorňuje na možná rizika, kterým je mimo jiné aktuální nízká důvěryhodnost a častá nepřesnost poskytovaných informací. Teprve budoucí rozvoj umělé inteligence ukáže, nakolik budou technologie umělé inteligence užitečné v oblasti zdraví a získávání informací o zdraví.

 

Co dalšího v rámci projektu SYRI ještě chystáte?

 

Aktuálně připravujeme dvě studie ze zmíněných dat. První z nich bude pokračovat v tématu hledání informací o zdraví s pomocí umělé inteligence. Bude se zabývat hlavně individuálními faktory, které k němu přispívají, například důvěrou v AI či zdravotní úzkostí. Druhá studie se zaměří na proměnné, které ovlivňují používání mHealth aplikací neboli aplikací zaměřených na zdraví, sport či životosprávu.


Comments


bottom of page