Inteligentní chatboti ve vzdělávání: pomocník pro jazykové dovednosti, nebo problém?

Rozvoj umělé inteligence v posledních letech výrazně proměňuje mnoho oblastí lidské činnosti, mezi ně patří i vzdělávání. Nástroje založené na tzv. velkých jazykových modelech, kam patří například ChatGPT, Gemini, Copilot, Grok i Perplexity, dokážou generovat texty, vysvětlovat učivo, nebo komunikovat přirozeným jazykem o téměř jakýchkoli tématech. Ve školním prostředí se tak otevírají nové možnosti, ale zároveň používání těchto nástrojů přináší řadu etických otázek.

Umělá inteligence není úplně novým fenoménem. V různých podobách se vyvíjí již desítky let. První zmínka o termínu umělá inteligence, kterou uvádějí zdroje (Lukáš, n.d.), se objevila v roce 1956 na konferenci pořádané univerzitou Dartmouth College.  Počátky má však mnohem dříve, v roce 1950 matematik Alan Turing připravil pokus, který spočíval v rozpoznání toho, zda člověk komunikuje s dalším člověkem nebo se strojem. Tento pokus nese název Turingův test. Dnes používáme umělou inteligenci na každodenní bázi, například v překladačích, hlasových asistentech nebo vyhledávačích. Jde vlastně o software, který se na základě velkého množství dat dokáže „učit“ rozpoznávat vzorce a generovat odpovědi či řešení úloh (Kopecký et al., 2025).

Schopnost modelů umělé inteligence, pracovat s jazykem, je jedním z důvodů, proč se rychle prosazuje i nutnost její implementace ve vzdělávání.

Chatboti jako nástroj pro práci s jazykem

Konverzační umělá inteligence může ve škole fungovat jako pomocník při rozvoji jazykových dovedností, nejen ve výuce cizích jazycích, ale i ve výuce mateřštiny. Chatbot dokáže například:

• vysvětlovat význam slov nebo gramatických jevů,

• generovat cvičení a otázky,

• poskytovat zpětnou vazbu,

• simulovat dialog či argumentační diskusi.

Učitelé mohou pomocí AI rychle vytvářet pracovní listy, testové otázky, shrnutí textů a další materiály.  Nástroje umělé inteligence jim mohou ušetřit čas s přípravou na výuku a mohou inspirovat při návrhu aktivit pro efektivní výuku.

I individualizace je jedním z nejčastěji zmiňovaných přínosů. Chatbot může žákům vysvětlit stejný problém různými způsoby a přizpůsobit obtížnost cvičení jejich úrovni. Z hlediska jazykového vzdělávání může pomoci s rozvojem stylistiky, argumentace nebo strukturování textu apod.

Jak AI skutečně používají žáci?

Realita ve školách je však zatím poměrně rozporuplná. Výzkum Univerzity Palackého v Olomouci ukazuje, že generativní AI využívá velká část žáků, ale ve školním prostředí se s ní setkávají relativně málo. Z průzkumu mezi více než 28 000 žáky základních a středních škol vyplývá, že nástroje generativní AI používá více než polovina z nich, nejčastěji právě ChatGPT (Kopecký & Voráč, 2024).

Žáci tyto nástroje využívají především k:

• vysvětlování učiva,

• vyhledávání informací,

• generování textů a nápadů.

Současně výzkum ukazuje, že ve škole se s AI pravidelně setkává jen asi čtvrtina žáků. Školy tedy zatím na rychlý technologický vývoj reagují pomaleji než samotní žáci.

Hlavním úkolem školy dnes není technologie ignorovat nebo zakazovat, ale naučit žáky pracovat s nimi. Generativní AI může vytvářet i nepřesné či zavádějící informace, proto je důležité její výstupy ověřovat a správně interpretovat.

Rizika: když AI píše za žáka

S rozvojem generativních nástrojů se objevují nové pedagogické výzvy. Jednou z nich je otázka autorství textů a samostatné práce žáků.

Umělá inteligence totiž dokáže vytvořit celý referát, esej nebo seminární práci během několika sekund. Pokud žák zadá chatbotovi instrukci typu „napiš referát na toto téma“, může vzniknout text, který učitel jen obtížně odliší od práce skutečného autora (Kopecký, 2022).

Pro jazykové vzdělávání je tohle riziko obzvlášť citlivé. Psaní textů totiž ověřuje schopnost formulovat myšlenky i argumentovat. Pokud celý text vytvoří AI, dochází k situaci, kdy je hodnocena práce algoritmu, nikoli žáka.

Řešením nemusí být naprostý zákaz AI, ale spíše proměna způsobu práce ve výuce. Například bychom měli dávat větší důraz na proces psaní a diskusi nad textem přímo ve třídě. Také je dobré uvažovat nad změnou zadání úkolů, protože umělá inteligence si zatím nedokáže s některými typy zadání poradit. Což je pádným důvodem, proč by se učitelé měli s umělou inteligencí seznámit více do hloubky (Tkáčová, 2025).

AI jako součást digitální gramotnosti

Hlavním úkolem školy dnes není technologie ignorovat nebo zakazovat, ale naučit žáky pracovat s nimi. Generativní AI může vytvářet i nepřesné či zavádějící informace, proto je důležité její výstupy ověřovat a správně interpretovat. Stejně jako se žáci učí pracovat s internetem a dalšími mediálními zdroji, roste potřeba rozvíjet tzv. AI gramotnost, tedy schopnost porozumět principům a fungování nástrojů umělé inteligence i schopnost zadávat smysluplné úkoly a kriticky hodnotit výsledky a výstupy AI.V jazykovém vzdělávání může být AI užitečná: pomáhá analyzovat texty, hledat různé stylistické varianty, diskutovat nad argumenty. Pokud ji budeme používat bez kritického přístupu, může dojít k oslabení naší schopnosti samostatně formulovat myšlenky a kriticky hodnotit výstupy (Richter & Štádlerová, 2025).

Učení s AI

Zatím se neuvažuje nad tím, že by mohla umělá inteligence v budoucnu učitele nahradit. Naopak může být nástrojem, který pedagogům pomůže lépe individualizovat výuku a žákům nabídne nové způsoby práce s informacemi.

Klíčovou otázkou tak není, zda AI ve škole používat, ale jak ji používat smysluplně. V jazykovém vzdělávání může být inspirací, využití chatbotů jako partnerů pro diskusi, nástrojů pro zpětnou vazbu i pomocníků při analýze argumentace.

Budoucnost školství tak pravděpodobně nebude spočívat v nahrazení učitelů technologiemi, ale spíše v jejich spolupráci. Učitel zůstává průvodcem a umělá inteligence může být jedním z nástrojů, které tento proces podporují.

Petra Hrdinová 

Ilustrační obrázek byl vygenerován umělou inteligencí – ChatGPT

Zdroje informací:

Kopecký, K., et al. (2025). Základy umělé inteligence (veřejnost). E-Bezpečí, Univerzita Palackého v Olomouci. https://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/cedmo-2-2024-2026/194-zaklady-umele-inteligence-verejnost/file

Kopecký, K. (2022). Umělá inteligence píše za žáky seminárky, učitelé je pak chválí za skvěle zpracované úkoly. E-Bezpečí, Univerzita Palackého v Olomouci. https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=2994

Kopecký, K., & Voráč, D. (2024). Čeští žáci a umělá inteligence: Jak AI mění vzdělávání? Univerzita Palackého v Olomouci – E-Bezpečí. https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=4317

Lukáš, O. (n.d.). Stručná historie AI. AI dětem. https://aidetem.cz/portfolio/strucna-historie-ai/

Richter, M., & Štádlerová, A. (2025). Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání: Výzkumná studie o zapojení generativní AI při tvůrčím psaní žáků [PDF]. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. https://pages.pedf.cuni.cz/gramotnost/files/2025/12/Richter.pdf

Tkáčová, Z. (2025, September 11). Didaktické aspekty využívania umelej inteligencie v praxi [Conference presentation]. FutureTeach Conference, Košice, Slovakia.