Jak ovlivňuje kvalita základní školy úspěšnost žáků v přijímacím řízení? | Tematická zpráva České školní inspekce

Výsledky žáků v přijímacích řízeních na střední školy poskytují důležitý pohled na souvislosti mezi kvalitou fungování základních škol, volbou další vzdělávací dráhy a úspěšností uchazečů při přijímacích testech. Tematická zpráva České školní inspekce vychází z dat přijímacích řízení z let 2019–2025 a z poznatků inspekčních týmů. Analýzy ukazují, že rozhodování žáků o volbě střední školy ovlivňuje nejen jejich individuální výkon, ale také prostředí školy, její kvalita a sociální zázemí rodin.

Zpráva se věnuje jak přechodu žáků z 1. stupně do osmiletých gymnázií, tak přechodu žáků z 2. stupně do čtyřletých gymnázií a dalších maturitních i nematuritních oborů. Vedle výsledků přijímacích zkoušek byly zohledněny i charakteristiky škol – například velikost a organizovanost, typ zřizovatele, vzdálenost od gymnázia či socioekonomické prostředí školy.

Mezi hlavní zjištění patří stabilně nižší zájem o osmiletá gymnázia u některých škol, významný vliv socioekonomického prostředí na vzdělávací ambice žáků, rozdíly v úspěšnosti v přijímacích testech související s kvalitou výuky i školního klima, a odlišná dynamika u čtyřletých gymnázií, kde kvalitní fungování školy častěji podporuje ambice žáků.

Přechod na osmiletá gymnázia

Základní charakteristiky přijímacího řízení

V období let 2019 až 2025 se do osmiletých gymnázií hlásí přibližně 16 až 17 % žáků z pátých ročníků základních škol, přičemž přijata je zhruba polovina uchazečů. Mezi základními školami existují značné rozdíly v podílu žáků hlásících se do osmiletých gymnázií, v průměrné úspěšnosti uchazečů v testech přijímacího řízení i v podílu přijatých uchazečů. Pozice jednotlivých škol v těchto ukazatelích zůstává v čase relativně stabilní.

Vztah konkurence a výsledků žáků

Analýza prokázala významný vztah mezi podílem žáků školy účastnících se přijímacího řízení a jejich průměrnou úspěšností v testech. Uchazeči ze škol s vyšší účastí žáků dosahují v průměru lepších výsledků, a to i po zohlednění dalších faktorů, jako je vzdálenost od gymnázia, socioekonomické prostředí školy, typ zřizovatele nebo velikost školy. Tento poznatek naznačuje, že vyšší konkurenční prostředí je spojeno s lepšími výsledky uchazečů.

Vliv charakteristik školy

Vyšší účast žáků v přijímacím řízení i jejich lepší úspěšnost v testech jsou spojeny s lepšími socioekonomickými charakteristikami prostředí školy, se soukromými a církevními školami, s většími školami s výukou pouze na 1. stupni a s většími plně organizovanými školami.

Vzdálenost od nejbližšího osmiletého gymnázia sice snižuje účast žáků v přijímacím řízení, ale uchazeči ze vzdálenějších škol dosahují po zohlednění dalších faktorů lepších výsledků v testech, což může naznačovat jejich vyšší motivaci.

Vztah ke kvalitě fungování školy

Hodnocení vztahu kritérií modelu Kvalitní škola k ukazatelům přijímacího řízení ukazuje menší rozdíly mezi kategoriemi škol (výborná, očekávaná, horší než očekávaná úroveň) než v případě strukturálních charakteristik škol.

Školy s výborným hodnocením v následujících oblastech vykazují nižší podíl žáků hlásících se do osmiletých gymnázií:

• utváření zdravého školního klimatu;

• kvalitní komunikace a spolupráce mezi učiteli, žáky a rodiči;

• podněcování žáků k odpovědnosti, samostatnosti a sebekontrole.

Školy s horším než očekávaným hodnocením v následujících oblastech vykazují vyšší podíl žáků hlásících se do osmiletých gymnázií:

• koncepční a výsledkově orientované řízení školy;

• personální řízení a profesní rozvoj pedagogů;

• respektování individuálních potřeb žáků.

Tato zjištění naznačují existenci dvou mechanismů: „přitahující efekt“ kvalitní plně organizované školy versus „vytěsňující efekt“ školy s nedostatky v klíčových oblastech. Když je plně organizovaná základní škola kvalitní a žáci i rodiče jsou spokojeni, méně žáků z nich odchází na osmiletá gymnázia. Pokud škola nepracuje dobře, více rodičů hledá pro své děti alternativu.

Co ovlivňuje úspěšnost v přijímacích testech

Vyšší průměrná úspěšnost uchazečů v testech je spojena s výborným hodnocením školy v komunikaci pedagogů vůči žákům, rodičům a kolegům a v práci s výsledky žáků.

Nižší průměrná úspěšnost je spojena s horším než očekávaným hodnocením školy v používaných výchovněvzdělávacích strategiích, ve vedení žáků k odpovědnosti a samostatnosti a ve spolupráci pedagogů a vzájemné podpoře.

V případě testů z matematiky se projevuje silnější vztah ke kvalitě výuky (organizace výuky, výchovně-vzdělávací strategie, individualizace), u českého jazyka pak k naplňování očekávaných výsledků vzdělávacích programů.

Komplexní pohled na kvalitu školy

Vyšší hodnota komplexního indexu kvality fungování školy je po zohlednění vlivu dalších proměnných spojena s nižším zájmem žáků o účast v přijímacím řízení do osmiletých gymnázií, s vyšší průměrnou úspěšností uchazečů v testech a s vyšším podílem přijatých uchazečů.

U plně organizovaných škol tedy vyšší kvalita celkového fungování vede k tomu, že vyšší podíl žáků a jejich rodičů volí pokračování ve vzdělávání na 2. stupni dané školy. U neúplných základních škol s pouze 1. stupněm je pozorován opačný vztah – lepší fungování školy je spojeno s vyšší účastí žáků v přijímacím řízení.

Přechod na čtyřletá gymnázia, maturitní a nematuritní obory vzdělání

Základní charakteristiky přijímacího řízení

V období 2019 až 2025 je zastoupení žáků podávajících přihlášku do čtyřletých gymnázií relativně stabilní (přibližně 20 % žáků), stejně jako zastoupení uchazečů o maturitní obory vzdělání celkově (75–80 % žáků). Počet uchazečů i přijatých do čtyřletých gymnázií mírně roste.

Mezi základními školami existují značné rozdíly v zastoupení žáků s alespoň jednou přihláškou do čtyřletých gymnázií, v zastoupení žáků, kteří všechny přihlášky podali do nematuritních oborů, v průměrné úspěšnosti uchazečů v testech přijímacího řízení a v podílech uchazečů přijatých do čtyřletých gymnázií a do nejvíce preferovaných maturitních oborů. Školy si zachovávají relativně stabilní pozici nejen ve sledovaných obdobích, ale i při porovnání ukazatelů mezi přijímacími řízeními do osmiletých a čtyřletých gymnázií.

Vztah konkurence a výsledků žáků

Podobně jako u osmiletých gymnázií platí, že uchazeči ze škol s vyšší účastí v řešení testů dosahují v průměru lepších výsledků, a to i po zohlednění vlivu dalších charakteristik škol. Mechanismus vyšší konkurence spojené s lepšími výsledky se tedy projevuje i v tomto segmentu přijímacího řízení.

Vliv charakteristik školy

Vyšší zastoupení žáků s přihláškou do čtyřletých gymnázií a vyšší úspěšnost v testech jsou spojeny s lepšími socioekonomickými charakteristikami prostředí školy, se soukromými a církevními školami a s většími základními školami.

Negativní zjištění: Analýza odhalila silný negativní vztah mezi socioekonomickými charakteristikami prostředí školy a zastoupením žáků, kteří všechny své přihlášky podali do nematuritních oborů vzdělání. To naznačuje nižší vzdělávací ambice žáků pocházejících z nepříznivého socioekonomického prostředí – tedy že si žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí často ani nepodají přihlášku na maturitní obory.

Vzdálenost školy od nejbližšího gymnázia sice snižuje zastoupení žáků s přihláškou do čtyřletých gymnázií, ale uchazeči ze vzdálenějších škol dosahují po zohlednění dalších faktorů lepších výsledků. Faktor vzdálenosti má podle očekávání oproti přijímacímu řízení do osmiletých gymnázií slabší vliv.

Vztah ke kvalitě fungování školy

Hodnocení vztahu kritérií modelu Kvalitní škola k ukazatelům oborového směřování přihlášek a úspěšnosti v testech ukazuje menší rozdíly mezi kategoriemi škol (výborná úroveň, očekávaná úroveň, horší než očekávaná úroveň) než v případě strukturálních charakteristik (zejména socioekonomických).

Vyšší zájem o čtyřletá gymnázia je charakteristický pro školy s výborným hodnocením v:

• práci s výsledky a motivací žáků;

• organizaci výuky pedagogy;

• externí spolupráci.

Nižší zájem o čtyřletá gymnázia je spojen se školami s horším než očekávaným hodnocením v:

• personálních podmínkách (kvalifikovanost, spolupráce učitelů, profesní rozvoj ředitelů);

• realizaci výuky (výchovně-vzdělávací strategie, individualizace).

Vyšší podíl uchazečů podávajících všechny přihlášky do nematuritních oborů je spojen s nízkou kvalitou využívání výchovně-vzdělávacích strategií. Nižší podíl těchto uchazečů je naopak vztažen k výborné úrovni práce s výsledky a motivací žáků a k utváření zdravého školního klimatu.

Co ovlivňuje úspěšnost v přijímacích testech

Pozitivní vztah k výsledkům uchazečů v testech je spojen s výborným hodnocením školy v:

• naplňování očekávaných výsledků vzdělávání;

• práci s výsledky a motivací žáků;

• kvalifikovanosti, profesionalitě a spolupráci pedagogů;

• komunikaci mezi aktéry školy;

• strategickém řízení školy;

• v matematice navíc: organizaci a realizaci výuky.

Negativní vztah k výsledkům je spojen s horším než očekávaným hodnocením školy v:

• organizaci a realizaci výuky (výchovně-vzdělávací strategie, individualizace);

• vedení žáků k odpovědnosti a samostatnosti;

• naplňování očekávaných výsledků a práci s výsledky;

• personálním řízení a spolupráci pedagogů;

• utváření zdravého školního klimatu.

Tato zjištění podporují přístup k fungování školy jako k celostnímu systému, kde úspěšnost žáků v přijímacích zkouškách závisí na kvalitě práce školy v širokém spektru oblastí.

Komplexní pohled na kvalitu školy

Vyšší hodnoty komplexního indexu kvality fungování školy jsou po zohlednění vlivu dalších proměnných spojeny s vyšším zájmem uchazečů o čtyřletá gymnázia (alespoň jedna přihláška), s vyšší průměrnou úspěšností v testech přijímacího řízení a s vyšším podílem uchazečů přijatých do nejvíce preferovaných maturitních oborů v rámci první priority.

Na rozdíl od přijímacího řízení do osmiletých gymnázií zde kvalitní škola podporuje vyšší vzdělávací ambice žáků, což je očekávané vzhledem k tomu, že žáci základní školu v každém případě opouštějí.

Srovnání s přijímacím řízením do osmiletých gymnázií

Podstatný je odlišný směr vztahu komplexního ukazatele kvality školy k účasti žáků v přijímacích řízeních:

• u osmiletých gymnázií: vyšší kvalita plně organizované školy → nižší odchod žáků;

• u čtyřletých gymnázií: vyšší kvalita školy → vyšší zájem o gymnázia.

Tento rozdíl odráží odlišnou situaci – u osmiletých gymnázií kvalitní plně organizovaná škola „přitahuje“ žáky k setrvání, u čtyřletých gymnázií kvalitní škola podporuje vyšší vzdělávací aspirace při nevyhnutelném přechodu na střední školu.

Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.

Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce