top of page

Jaroslava Ševčíková se představuje (2. část)

Přinášíme vám druhou část příspěvku, ve kterém se představuje naše nová bloggerka Jaroslava Ševčíková. Současně je zkušenou učitelkou střední školy ve Vsetíně, kde vyučuje přírodovědné předměty a pedagogiku, zároveň ale působí i jako didaktička na ústavu pedagogiky PdF UP, kde se zaměřuje na didaktiku a aktivizační metody ve výuce.



První část úvodního článku naleznete zde.


Zabývám se také lektorováním v rámci DVPP (dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků). To je skvělá činnost. Vykonávám ji nejen pro naše UPOLácké CŽV, ale také mám akreditované vzdělávací programy v rámci Muzea regionu Valašsko. Přiznám se, že mi trvalo dost dlouho, než jsem si troufla předstoupit před kolegy z praxe a získala sebedůvěru, že jim mám co říci. Fascinují mě lektoři s dvou- nebo tříletou praxí, kteří mají odvahu školit druhé, mně to trvalo mnohem déle, přes dvacet let, než jsem měla pocit, že mám druhým co říci. A i tak nedávám hotové návody, protože ty ve školství nefungují. Jak je jiný každý učitel i žák, tak na každého v řešených situacích platí různé postupy. A na ty přijde jen ten učitel, který má široké teoretické vědomostní zázemí. Prostě je to tak. Jsem vděčná za příležitost setkávat se s učiteli v kurzech našeho CŽV. V loňském roce probíhaly kurzy pro začínající učitele hlavně online, ale letos se to snad povede i naživo. Moc se těším. Je to unikátní zpětná vazba, některé jsme vyučovala už v ZŠ, jiné v SŠ a další na VŠ a oni se vrací… Sdílejí… Nabízí kritickou zpětnou vazbu. To je perfektní!


Vše, co dělám ve vazbě na výuku, mě před čtyřmi roky vedlo k tomu, že jsem se rozhodla studovat doktorský studijní program pedagogika. Chtěla jsem se vrátit k teoretickým základům své profese a konfrontovat je s praxí, kterou každý den žiji se svými žáky střední školy i studenty školy vysoké. Musím konstatovat, že studium bylo velmi náročné a hodně mi dalo; posunulo mě, obohatilo. Fascinující pro mne byla i komunita mých spolustudentů, mladých doktorandů, kteří mi byli skutečně inspirací a často mě podrželi, stejně jako má školitelka a celý tým KPG. Osobně jsem se zabývala problematikou začínajících učitelů a formováním jejich profesního přesvědčení. Ta ne vždy příjemná a lehká zkušenost, kdy praktik musí změnit svůj pohled na téma a přejít od žitých zkušeností do role vědce, který chce i musí respektovat přísně vědecké postupy, byla skutečně jedinečná a unikátní, a odhalila mi mnohá tajemství. Jsem za to vděčná. Státní zkoušku jsem složila v lednu 2021. Byl to stres, ale zkouška proběhla skvěle. Měla jsem úžasný pocit, že odborníky, kteří tvořili komisi, opravdu výsledky mé práce zajímají, že o nich chtějí diskutovat a také diskutovali… Nepřipadala jsem si ani jako zkoušená, ale jako na profesním sympoziu, kde si kolegové vyměňují poznatky. Ale nechci dělat hrdinku, samozřejmě jsem se na zkoušku velmi pečlivě připravovala a učila. Bylo by mi trapné ty skvělé osobnosti zklamat.


Jak je jiný každý učitel i žák, tak na každého v řešených situacích platí různé postupy. A na ty přijde jen ten učitel, který má široké teoretické vědomostní zázemí.

K dalším mým zájmům patří práce v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně. Pracuji tam na miniúvazek, ale s velkým potěšením. Spolupracuji s kolegy na vzdělávacích programech pro děti, kterými se snaží otevřít svět dětem a žákům okolních škol. Muzeum nejen sbírá a ukládá předměty a myšlenky, tedy plní úkol paměti lidstva, regionu, světa, ale také je zprostředkovává okolí. Naše muzeum je známo širokou spoluprací s okolními školami, od mateřských přes základní až ke středním. Osobně jsem pyšná na dvě každoroční akce, a to ŽA-BA-KO a ŽA-KO. Vypadá to jako podivné zkratky, ale ŽA-BA-KO je žákovská badatelská konference zaměřená na oblast přírodních věd, na které úzce spolupracuje i katedra biologie UPOL. Žáci základních i středních škol tu mohou veřejně představit své výzkumné a badatelské projekty. Třeba sčítání orchidejí, pozorování různých živočichů atd. No a ŽA-KO je pak žákovská konference zaměřená na historii a občanskou angažovanost žáků; zabývali jsme se už z regionálního pohledu tématy druhé světové války, holocaustu, našeho valašského Edisona Josefa Sousedíka, ale i vazbou TGM na region.


Žáci přichází s unikátními náměty, pohledy na řešená témata a vzájemně je sdílí. Skvělé je, že díky muzeu a jeho sbírkám, získávají při každé konferenci ještě něco navíc, a to je nejen pohled svých spolužáků a učitelů, kteří oceňují jejich práci, ale i pohled a názor kurátorů sbírek, odborníků v oboru, přírodovědců či historiků. Mně osobně přináší práce v muzeu širší rozhled, inspiraci a podněty pro učitelskou práci. V podstatě vše, co dělám, i ve svém volném čase, je vždy spojeno s tím, že jednou skoro každou myšlenku a poznatek nějak použiji ve výuce. To je fascinující, a vždy se na to těším. Je to výzva a já výzvy miluji. S Muzeem už také více než patnáct let pořádáme celostátní projekt Kniha je kamarád. Vyzýváme děti, aby četly a přečtenou knihu doporučily kamarádům. Nejlepší práce pak vystavíme v muzeu, kde také každý měsíc pořádáme Knižní bazárek, kam si lidé, děti i dospělí, mohou přijít vyměnit knihy. Přečtenou donesou, novou si odnesou, a při tom si o knihách mohou popovídat a vzájemně si je doporučit.


Fascinující pro mne byla i komunita mých spolustudentů, mladých doktorandů, kteří mi byli skutečně inspirací a často mě podrželi, stejně jako má školitelka a celý tým KPG.

Přiznám se, že mám ještě mnohem více zájmů a na některé mám méně času, než bych chtěla; ale když to jde, zapojím se do čehokoliv, kde cítím, že mě to může obohatit, a já to pak mohu nabídnout dál. Třeba práce v Českém červeném kříži, v Obci spisovatelů ČR, v Českém svazu bojovníků za svobodu ve Vsetíně či v organizaci Líska, z. s., která se zabývá tématy environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty nebo v problematice fair trade…


A o tom všem bych chtěla psát, sdílet to. Třeba některé mé poznatky inspirují studenty či kolegy, povzbudí je, pohladí na duši nebo prostě nakrknou a nahodí do dalšího boje o život, jaký si pro sebe představují, který povede k tomu, že budou v životě šťastní.


Jaroslava Ševčíková

Vsetín 27. 7. 2021

Související příspěvky

Zobrazit vše

Commenti


bottom of page