Lenka Hetová: Pedagogicko-psychologická poradna pro mě představuje citlivě předávané informace

Na našem webovém portále Učitel21 Vás v příštích týdnech a měsících budeme seznamovat s držiteli ceny Učitel roku Olomouckého kraje 2022. Jednu z cen si 28. března letošního roku při slavnostním odpoledni z rukou hejtmana Olomouckého kraje a radního pro oblast školství Olomouckého kraje převzala Lenka Hetová, která působí v pedagogicko-psychologické poradně, čímž je mezi oceněnými pedagogy výjimečná. A to se k práci v poradně dostala náhodou, jak sama prozrazuje.



Pokud byste se chtěli dozvědět, proč je právě Lenka Hetová tím pravým, kdo si ocenění Učitel roku Olomouckého kraje 2021 zasloužil, stačilo by se začíst do nominační listiny, ve které se píše toto: „Mgr. Lenka Hetová je profesionálkou, skvělou odbornicí a obětavou pedagožkou. Její klienti jsou pro ni prioritou a za svou dlouholetou, vysoce kvalitní a užitečnou práci si ocenění nepochybně zaslouží. Mgr. Hetová zároveň ví, že jde o víc než jen o práci: jde o příběhy konkrétních dětí, jimž doslova mění životy. Lidé z pedagogicko-psychologických poraden stojí často v pozadí, jsou těmi, na které je ‚málo vidět‘. Bez nich by ale naše školství těžko mohlo fungovat a hlavně: bez nich by byl pro mnoho žáků úspěch něco naprosto neznámého. Díky za to, co děláte!“


A tam by celý příběh mohl skončit. Ale tak jednoduché to není. Postavení mezi oceněnými pedagogy je u Lenky Hetové zvláštní už tím, že svou praxi nevykonává primárně ve škole, ale působí jako pracovnice pedagogicko-psychologické poradny.


„Pro mě pedagogicko-psychologické poradna představuje přiměřeně a citlivě předávané informace o schopnostech dětí a o jejich silných a slabých stránkách nebo možnost podpory rodičů, kteří chtějí aktivně řešit jejich potíže.“

„Moje postavení mezi nominovanými kolegyněmi a kolegy je netypické v tom, že svoji učitelskou praxi nevykonávám primárně ve škole, ale v pedagogicko-psychologické poradně, kde pracuji jako speciální pedagožka,“ napsala ve své pedagogické reflexi Lenka Hetová.

Tu na ocenění navrhla proděkanka naší fakulty Petra Šobáňová, která na hejtmanství Olomouckého kraje poslala nominační dopis, ve kterém se vyjadřuje k pedagogické praxi navržené Lenky Hetové.


„Mgr. Lenka Hetová má za sebou bohatou pedagogickou praxi a aktuálně působí jako koordinátorka pro mimořádně nadané žáky v rámci pedagogicko-psychologické poradny. V rámci své pozice v poradně se aktuálně zaměřuje na práci s nadanými dětmi, do paměti samotných žáků, jejich rodin i vyučujících ve školách se zapsala zejména jako citlivá pedagogická osobnost hledající cesty pro úspěšnou integraci či reedukaci žáků,“ píše Šobáňová ve svém nominačním dopise.


Pedagogicko-psychologická poradna pro mě představuje přiměřeně a citlivě předávané informace o schopnostech dětí a o jejich silných a slabých stránkách


Ke své praxi v poradně se vyjadřuje také sama Hetová, která však vnímá, že pedagogicko-psychologická poradna je pro většinu rodičů stále hlavně synonymem pro dyslexii, dysgrafii, ADHD a často také pro dlouhé čekací lhůty. Ne tak ale pro Lenku Hetovou.


„Pro mě ale tato instituce představuje přiměřeně a citlivě předávané informace o schopnostech dětí a o jejich silných a slabých stránkách nebo možnost podpory rodičů, kteří chtějí aktivně řešit jejich potíže. Znamená pro mě také příležitost pro aktivní spolupráci s pedagogy ve školách vedoucí k zajištění optimálních podmínek pro klienty poradny ve vzdělávacím systému,“ prozrazuje ve své reflexi Hetová.


O tom, jak v praxi působí, se v nominačním dopise zmiňuje také sama navrhovatelka, proděkanka Šobáňová. „Ve své profesi se setkávala s celou řadou různých skupin žáků; jako speciální pedagožka se věnovala dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a získala mnoho zkušeností,“ píše se v něm.


„Diagnostika, kterou považuji za základ, je pro mě fascinující svým až detektivním charakterem, kdy si ze vstupních informací a z pozorování klienta při samotném vyšetření vytvářím určitou hypotézu. Rozmanitost výsledků pedagogické diagnostiky mě nepřestává udivovat a přijímám ji i přes svou profesní zkušenost stále s velkou pokorou.“

Když se Lenky Hetové zeptáte na to, jak vnímá svou profesi, odpoví Vám, že je to velmi komplexní disciplína a velmi těžce se jí určuje, kterou z jejích částí má nejraději. Některé z nich ale přirovnává k detektivní práci.


„Diagnostika, kterou považuji za základ, je pro mě fascinující svým až detektivním charakterem, kdy si ze vstupních informací získaných rozhovorem s rodiči, ze zpráv od pedagogů a z pozorování klienta při samotném vyšetření vytvářím určitou hypotézu. Z té pomocí výsledků standardizovaných testů vyvozuji závěr, který dá klientovi odpověď na otázku, se kterou se na nás on nebo jeho rodiče obracejí, a která se nejčastěji týká příčin školní neúspěšnosti. Rozmanitost výsledků pedagogické diagnostiky mě nepřestává udivovat a přijímám ji i přes svou profesní zkušenost stále s velkou pokorou,“ prozradila na sebe v pedagogické reflexi Hetová.


Radostné je sdělovat pozitivní informace, naopak výzvou je interpretovat otevřeně a zároveň citlivě výsledky pro rodiče a klienty nepříjemné až bolestné


Zároveň se ale snaží o to, aby svému klientovi, případně jeho rodičům, diagnostický závěr předala srozumitelně.


„Radostné je sdělovat pozitivní informace, naopak výzvou je interpretovat otevřeně a zároveň citlivě výsledky pro rodiče a klienty nepříjemné až bolestné. Uvědomuji si, že většině rodičů záleží na tom, aby jejich děti byly ve škole úspěšné,“ prozrazuje Hetová.

Uvádí, že různé specifické poruchy učení, ať například dyslexie, nebo dysgrafie, ale i další obtíže, které se u dětí pomocí diagnostického procesu objeví, jim cestu ke vzdělání velmi často komplikují. A právě tam nastává práce pro poradce z pedagogicko-psychologické poradny.


Specifické poruchy učení, které se u dětí pomocí diagnostického procesu objeví, jim velmi často komplikují cestu ke vzdělání. A právě tam nastává práce pro poradce z pedagogicko-psychologické poradny.

„Snažím se proto během závěrečné konzultace s rodiči a klientem dát prostor pro dotazy a v případě potřeby poskytnout emoční podporu. Zejména kladu důraz na nabídku dalších opatření, která lze učinit doma i ve škole, a která by měla směřovat ke zmírnění klientových potíží,“ prozrazuje Lenka Hetová, jak s klientem i jeho rodiči následně pracuje.


O komunikaci Lenky Hetové s klienty a jejich rodiči se zmiňuje také nominační dopis proděkanky Šobáňové. „Lenka Hetová má přirozený talent pro úspěšnou komunikaci s žáky, kteří k ní přicházejí řešit své problémy nebo kteří se potřebují poradit o své vzdělávací dráze. Jakkoliv je v rámci její profese řada standardizovaných postupů a zavedených diagnostických nástrojů, úspěch intervence do značné míry závisí právě na osobním nasazení a zájmu pracovníka/pracovnice konkrétního poradenského zařízení. Z ohlasů klientů je jasné, že Mgr. Hetová je osobou na svém místě – nejen díky vysoké erudici, ale hlavně díky nasazení a vhodné partnerské komunikaci a empatii,“ stojí v něm.


Intervenci nelze chápat jako zázračnou pilulku, která problémy klienta rychle odstraní


Lenka Hetová si na své práci profesně váží toho, když se rodiče spolu s dětmi chtějí aktivně zapojit do opatření, které ze své pozice navrhuje. „S čímž souvisí další oblíbená součást mojí práce v poradně, kterou je intervence. Tu lze definovat jako soubor různých postupů a cvičení, které mají vést ke zmírnění obtíží klienta. Intervenci a diagnostiku proto vnímám jako spojené nádoby – při intervenci si ověřuji správnost svých diagnostických závěrů a díky ní se ze mě stává lepší diagnostik,“ prozrazuje Hetová.


„Intervenci nelze chápat jako zázračnou pilulku, která problémy klienta rychle odstraní, což by si jistě přáli všichni zúčastnění, ale jako metodické vedení rodičů, kteří se svým dítětem doma pravidelně, ideálně denně cvičí, tj. čtou, píšou, trénují fonematický sluch, zrakové vnímání, pozornost a podobně,“ vysvětluje Hetová, jak vnímá intervenci.


Jedním dechem pak dodává, že každá intervence je jiná. Každý z klientů má jinou startovací čáru. Jsou různě staří, mají jiné školní i rodinné zázemí, ale těch proměnných je i další celá řada. Jak ale sama píše, je vždy radost sledovat, když po několika návštěvách rodiče i dítě vnímají zlepšení v tom, co je trápilo.


Důležitá je pro mě také komunikace s pedagogy


To se ale ne vždy daří. Úspěch se nemusí dostavit, a tak se musí hledat jiné cesty. „Mám proto velký respekt před těmi rodiči, kteří se svým dítětem trpělivě a soustavně pracují i nad rámec jeho školních povinností, které právě pro tyto děti bývají náročné a dokážou pro úkoly navíc svoje děti motivovat,“ vyjadřuje Lenka Hetová svůj obdiv rodičům.


Za další pilíř pro úspěch své práce považuje Lenka Hetová pravidelnou komunikaci s pedagogy. „Nejčastěji se jedná o vysvětlení výsledků vyšetření, domluvu na potřebných úpravách ve výuce či o metodickou podporu týkající se legislativy, pomoci s individuálním vzdělávacím plánem, s výběrem pomůcek atd. V této oblasti vidím svoje rezervy zejména v tom, že naše vzájemná komunikace probíhá z časových důvodů většinou telefonicky. Za přínosnější považuji návštěvy ve škole, kde je možné vidět dítě pracovat v jeho známém prostředí nebo při sociální interakci s vrstevníky a dospělými, ale také sledovat konkrétního pedagoga během učení, poskytovat mu zpětnou vazbu a budovat s ním profesionální vztah na základě vzájemného respektu a důvěry,“ uvádí Hetová.


„Mám velký respekt před těmi rodiči, kteří se svým dítětem trpělivě a soustavně pracují i nad rámec jeho školních povinností, které právě pro tyto děti bývají náročné a dokážou pro úkoly navíc svoje děti motivovat.“

O její spolupráci s pedagogy se zmiňuje také nominační dopis. „Pro úspěch intervencí, jež mají žákovi pomoci s řešením problémů ve škole nebo jež mají napomoci tomu, aby se naplno rozvinul potenciál konkrétního dítěte, je nezbytná nejen vhodná diagnostika a návrh individuálních opatření, ale především spolupráce s dalšími aktéry. Mezi nimi jsou klíčovými rodiče a učitelé ve škole. Právě oni jsou pro Mgr. Lenku Hetovou důležitými partnery a s nimi musí denně vstupovat do interakcí. Musí jim vysvětlovat návrhy opatření a jejich smysl. To, že se to Mgr. Hetové daří, je vidět z příběhů nespočtu žáků, jimž dokázala pomoci k úspěchu. Kromě toho je Lenka Hetová aktivní v rámci dalšího vzdělávání; v minulosti ochotně spolupracovala na vzdělávání budoucích učitelů na PdF UP v Olomouci,“ stojí v něm.


Důležité je se profesně rozvíjet a průběžně se vzdělávat


Není to ale jen o tom, že by Lenka Hetová předávala své podněty dále do škol, sama se také snaží profesně rozvíjet a průběžně vzdělávat. A v současné době do dělá i za pomoci dvou souběžných pracovních úvazků.


„Práci v poradně jsem si rozšířila o činnost školního speciálního pedagoga na základní škole. V této pozici na jedné straně zúročuji své diagnostické a intervenční zkušenosti z poradny, na straně druhé si ověřuji, do jaké míry lze naplnit poradenská a do jisté míry teoretická doporučení k úpravám podmínek ve vzdělávání konkrétních žáků v praxi. Práce ve škole mě obohatila v mnoha směrech, například se učím pracovat se skupinami dětí, komunikovat s rodiči, kteří o komunikaci nestojí, ale hlavně jsem poznala spoustu kreativních a nadšených pedagogů a zažívám si radost, když mě děti na chodbách vesele zdraví a na mé hodiny se těší,“ prozrazuje na sebe Lenka Hetová.


„Práce ve škole mě obohatila v mnoha směrech, například se učím pracovat se skupinami dětí, komunikovat s rodiči, kteří o komunikaci nestojí, ale hlavně jsem poznala spoustu kreativních a nadšených pedagogů a zažívám si radost, když mě děti na chodbách vesele zdraví a na mé hodiny se těší.“

Oproti tomu v poradně je pozitivní zpětná vazba předávána zcela jinou formou. Jde například o úlevné pohledy rodičů při vysvětlení příčin potíží jejich dítěte, o upřímná poděkování za informace podané v širších souvislostech, za intervenci nebo za podporu při jednání se školou. „Všech takových reakcí si moc vážím a posilují mě v přesvědčení, že moje práce dává smysl,“ uvádí Hetová.


Když si člověk pročítá, jak pozitivně vnímá Lenka Hetová svou profesi, je vlastně zvláštní, že se s k ní dostala, jak sama na sebe prozrazuje náhodou. A to díky svému manželovi, místo kterého šla na pohovor, jelikož si on sám uvědomil, že ho více baví strojařina.


„A jsem za tuto náhodu vděčná, protože i po patnácti letech mě i přes potýkání se s některými legislativními změnami a nadměrnou administrativou práce v poradně stále baví,“ uzavírá Lenka Hetová.


Text: Lukáš Blokša

Foto: Archiv Olomouckého kraje

101 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše