Milý Viktore

V dalším textu Hana Vacková nechává znovu zaznít studentské hlasy, tentokrát nad tématy války a kultury. Ukazuje, že i generace obviňovaná z nesoustředěnosti dokáže vést citlivé a promyšlené úvahy, pokud dostane příležitost vystoupit z rutiny. Divadelní zážitek se tak mění v prostor pro otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi.

V učitelských kruzích stále slýchám stesky, že kdyby studenti více „seděli“ ve škole, byly by jejich výsledky lepší. Myslím, že tohle vše opomíjí současné výzkumy. Studentům chybí pozornost, trpělivost, vůle, mnohdy daná závislostí na sítích. Když je vytáhnete z prostředí, které znají a to, co jim nabídnete, je zaujme, jsou schopni hlubokých myšlenek.

Tentokrát o inscenaci Divadla na cucky VSTUP ZAKÁZÁN, na které jsme byli před více než jedním rokem.

O této hře se dočtete následující:

„V armádě se spěchá, aby se čekalo, a čeká, aby se spěchalo.“ Vstoupili byste do armády, kdyby vám to zajistilo lepší životní standard? Dílo, inspirované životem na hranici vojenského újezdu Libavá zkoumá, co jsme ochotni obětovat pro vyšší životní úroveň, a zamýšlí se nad riziky, která ohrožují samotný světový řád, a která často vedou jedince k iracionálním rozhodnutím.

Probírám se studentskými reflexemi, které mi připadají už staré, a náhle zjišťuji, že se současnou situací velmi korespondují, ba co víc, jsou prudce aktuální.

Dopis, který oslovuje protagonistu Viktora: „Milý Viktore, z dnešního představení si odnášíme mnoho pozitivního. Rádi bychom se ale k jedné věci vyjádřili. A to k tvému postoji k válce. My jsme se shodli, že na naší zemi nám záleží a chceme ji bránit, tvůj postoj nesoudíme, nicméně obrana je důležitá. Je to prokázání úcty ke všem, co dříve pro vlast umírali. Víme, že to obnáší rozhodnutí a velké změny Přejeme ti rozhodnost, sílu a odhodlanost.“

„Milá Pavlo (druhá protagonistka), když jsi mluvila o tom, že se stále více peněz posílá na armádu a kultura zůstává v pozadí, cítili jsme vztek i smutek zároveň. Rozumíme tomu, že stát potřebuje peníze na vojáky, ale přece kultura je to, co z nás dělá lidi. Opravdu chceme přijít o finance na hudbu, divadla a obrazy? Jestli opravdu chceme měnit peníze z kultury na bomby, drony, rakety, pak se bojíme světa, kde všechno jsou jen rozkazy.“

Opravdu doufáme, že vynaložené peníze na kulturu udrží naši zemi svobodnou a odstraší nepřítele!

Co k tomu dodat? Že existují situace, kdy jsme schopni hluboce a soustředěně přemýšlet a formulovat velké myšlenky.

Hana Vacková