Přál bych si, aby studenti byli hrdí na to, že studují na pedagogické fakultě, říká Kamil Kopecký

Aktualizováno: říj 15

Kamil Kopecký je jednou z nejvýraznějších osobností Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, dlouhodobě se věnuje oblasti rizikového chování na internetu a využívání IT nástrojů ve výuce. Je jedním z klíčových autorů koncepce Učitel21, zakladatel a hnací motor centra E-bezpečí, autor nepřeberné řady výzkumných, vzdělávacích i metodických projektů. Obdržel Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole za rok 2020. Přečtěte si víc o jeho pohledu na vzdělávání učitelů, o jeho vizi budoucnosti učitelské přípravy nebo o zásluhách jeho ženy.



Pane docente, jste jedním z hlavních autorů konceptu Učitel21. Mohl byste přiblížit okolnosti jeho vzniku?


Koncept Učitel 21 vznikl původně jako online nástroj, který budoucím studentům učitelství prezentoval, co všechno naše fakulta nabízí, co umíme, jak reagujeme v profesní přípravě na potřeby měnícího se světa a jakého učitele vlastně chceme z našich studentů vychovat. K tomu bylo ale naprosto zásadní stanovit si přehledný a srozumitelný cíl – především srozumitelně definovat, co je cílem učitelství, co je naším produktem, co je naším výstupem. Proto vznikla potřeba definovat klíčové kompetence, kterými bychom měli naše absolventy vybavit. A snažit se hledat (a nalézat) cesty, jak tyto kompetence u našich studentů rozvíjet.


Změnit je třeba především myšlení nás, pedagogů na pedagogické fakultě. Mnoho z nás bohužel stále nechápe, že naším hlavním cílem není vychovávat vědce, teoretické matematiky či jazykovědce, ale pedagogy, učitele, kteří dokáží především předávat znalosti a dovednosti svým žákům.

Co bylo Vaším hlavním záměrem a co jste v oblasti profesní přípravy učitelů chtěl změnit?


Učitel 21 je koncept, je to cíl, ke kterému bychom na naší fakultě měli (či mohli) směřovat, pro mě je ale nejdůležitější, jak velkou část tohoto konceptu dokážeme skutečně převést do praxe. Za mě je tedy hlavním záměrem usilovat o to, abychom prostřednictvím našich seminářů, přednášek, cvičení a mimoškolních aktivit dokázali vychovat schopné učitele, kteří se uplatní na trhu práce, kteří budou chápat, co je smyslem jejich výuky, jaké metody mohou využít, jaké nástroje mají k dispozici apod.


Změnit je pak třeba především myšlení nás, pedagogů na pedagogické fakultě. Mnoho z nás bohužel stále nechápe, že naším hlavním cílem není vychovávat vědce, teoretické matematiky či jazykovědce, ale pedagogy, učitele, kteří dokáží především předávat znalosti a dovednosti svým žákům. A to je také jedna z hlavních kompetencí U21: Učitel by měl přemýšlet o cíli a smyslu vzdělávání – to platí jak pro učitele na ZŠ a SŠ, tak pedagogy na pedagogických fakultách.


S profesní přípravou na pedagogických fakultách je spojena řada problémů, které ostatně pravidelně a podrobně komentuji na svém blogu. K největším z nich patří závislost financování fakult na počtu studentů (což s sebou nese velké množství studentů v poměru k pedagogům), velmi špatné platové podmínky pro pracovníky, kteří přicházejí z praxe (bez nutných doktorských titulů), velmi diskutované téma představují také praxe a jejich rozsah (zákon velmi limituje, kdy a v jakém rozsahu mohou pedagogické fakulty praxe realizovat), problém představuje také výzkum a jeho financování a hodnocení, samozřejmým problémem je i obsah učitelské přípravy a připravenost absolventů... a takto bych mohl pokračovat dále. Některé problémy dokáže fakulta sama aktivně ovlivnit (např. změnou akreditací, studijních programů, předmětů) a pomoci může právě koncept Učitel 21, řada problémů je však na fakultách bohužel nezávislá a fakulty je nedokáží bez pomoci MŠMT a dalších institucí vyřešit.


Jsou jmenované problémy všeobecně platné? Potýkají se s nimi všechny fakulty připravující učitele?


Ano, výše uvedené problémy se týkají všech pedagogických fakult a jde o problémy dlouhodobé. Bohužel, pedagogické fakulty nejsou ve veřejném pro