Jaroslava Ševčíková
Jaroslava Ševčíková aktuálně zastává dvě role: jednak je zkušenou učitelkou střední školy ve Vsetíně, kde vyučuje přírodovědné předměty a pedagogiku, jednak je didaktičkou na ústavu pedagogiky, kde se zaměřuje na didaktiku a aktivizační metody ve výuce. Je absolventkou Univerzity Palackého, kde vystudovala učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední školy a další programy v rámci celoživotního zdělávání. I po letech ji učení stále baví a naplňuje, což potvrzují i její žáci. Obohacují se ale navzájem, protože jak sama říká, hodně se toho naučila právě od svých žáků.
Miluji veškeré přírodovědné předměty, zejména ty mezioborové, jako jsou základy přírodních věd; ale i čistá biologie, fyzika či chemie mne baví. Jednou mi jeden žák, právě zkoušený u tabule z chemie, řekl mírně obviňujícím hlasem: „Paní učitelko, vás to baví!“
Vše co dělám, dělám s radostí. Mám těch rolí v profesním životě více, potřebuji změnu, činorodost, a mám potřebu zkoumat všechno kolem sebe. To už je taková moje interní odchylka. Moje dcera, dnes studentka Přírodovědecké fakulty naší UPOL říká, že nejsem normální, ale myslí to laskavě a mile.
Jaroslava Ševčíková o sobě
Vyučuji na střední škole Kostka ve Vsetíně. To je můj hlavní pracovní poměr a profesní náplň. Škola je to unikátní, a nejen tím, že je soukromá. Filosofie vedení školy je mi blízká, pan ředitel Karel Kostka preferuje svobodu, svobodnou volbu, a respektuje každého jako svébytnou osobnost. Jako učitelka se v kontaktu s takovým nadřízeným cítím doceněná, respektovaná a uznávaná. Mám svobodu volby, jak budu svou práci vykonávat, samozřejmě v souladu s planými dokumenty, RVP, ŠVP atd. Na druhou stranu, protože ta svoboda volby platí i pro naše žáky, je někdy těžké jim vysvětlit, že by se měli svobodně rozhodnout, že chtějí podávat maximální výkony při svém učení. Ale to je právě to pedagogické umění mistrovství a samozřejmě, ne vždy se daří. Ale to je v pořádku, kdyby člověk dosáhl spokojenosti, všechno se dařilo na první dobrou, zakrněl by, je potřeba mít stále co vylepšovat a za co bojovat. Vyučuji maturitní pedagogiku v pedagogickém lyceu a to mě baví. Sama se od svých žáků hodně naučím. Pak také miluji veškeré přírodovědné předměty, zejména ty mezipředmětové, jako jsou základy přírodních věd, ale i čistá biologie, fyzika či chemie mne baví. Jednou mi jeden žák, právě zkoušený u tabule z chemie, řekl takovým obviňujícím hlasem: „Paní učitelko, vás to baví!“