Téma adaptace ukrajinských žáků do českých škol je velice aktuální a se snadnějším začleňováním ukrajinských dětí pomáhá také Národní pedagogický institut ČR. Přinášíme vám rozhovor s Irenou Balaban Cakirpaloglu, která zastává funkci krajské koordinátorky podpory pedagogickým pracovníkům v rámci olomouckého pracoviště NPI ČR a také působí na Pedagogické fakultě UP.
Vážená paní doktorko, Národní pedagogický institut ČR se věnuje koordinaci adaptačních skupin pro ukrajinské děti a na svých stránkách nabízí četné metodické materiály, které mohou učitelé využít. Mohla byste vzniklé materiály okomentovat? Co v nich učitelé naleznou?
Národní pedagogický institut České republiky se již dlouhodobě a soustavně věnuje otázce začleňování dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem v českých školách. Na stránkách www.cizinci.npi.cz najdete především metodiky a pracovní materiály, které se týkají výuky českého jazyka jako cizího nebo metodiky k integraci dítěte/žáka. Metodické materiály máme rozčleněny dle stupňů škol a většina z nich je dostupná volně ke stažení. Kromě toho jsme do konce března nabízeli služby adaptačních koordinátorů. Díky této aktivitě byla nově příchozím žákům poskytována pomoc s adaptací na české školní prostředí a se začleňováním do třídního kolektivu.
Nabízíme také překladatelské a tlumočnické služby, jak pro školy, tak pro pedagogicko– psychologické poradny. Některé překlady, které jsou pro většinu škol společné, máme zveřejněny v různých jazykových mutacích. Pedagog si tak může potřebný překlad stáhnout a doplnit příslušné detaily. Rovněž pedagogům nabízíme akreditované kurzy DVPP na danou problematiku a odborné poradenství, nejčastěji legislativního charakteru. Veškeré služby jsou poskytovány zdarma. V souvislosti s aktuální situaci na Ukrajině a příchodem ukrajinských děti do škol jsme pohotově reagovali a školám jsme nabízeli efektivní podporu prostřednictvím adaptačních koordinátorů, odborného poradenství nebo metodických materiálů k počáteční výuce českého jazyka. Výše zmíněnou podporu zacílenou aktuálně především na ukrajinské děti/žáky jsme přehledně a na jednom místě umístili na stránkách ukrajina.npi.cz.
Jaké problémy se s integrací pojí?
Největší problém spojený s integrací je samozřejmě znalost jazyka dané země. Jazyk zasahuje do všech oblastí života, a pokud nejsou vytvořené vhodné podmínky k jeho zvládnutí, od poskytování vhodné výuky jazyka až po nediskriminující legislativní opatření na úrovni jednotlivých politik, integrace nemůže být úspěšná. To se poté promítá například ve školní úspěšnosti žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), možnosti výběru adekvátního vzdělávání dle skutečných studijních předpokladů nebo uplatnění na trhu práce. Od roku 2016, kdy vstoupila v platnost inkluzivní vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání děti/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných se děti/žáci s OMJ rovněž považují za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a je jim věnována zvýšena pozornost ze strany škol a školských poradenských zařízení.
Pokud je společnost otevřená, přátelská vůči cizincům, nestigmatizuje je či jinak nedegraduje, tak i jejich motivace integrovat a zapojit se bude vyšší.
Přestože se s danou cílovou skupinou již několik let více méně systematicky pracuje, nastavené mechanismy nejsou dostatečně funkční. Stále chybí pedagogové, kteří umí pracovat s žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, obecně nejsou patřičně vybaveni znalostmi z oblasti interkulturní komunikace nebo schopností vyučovat český jazyk jako jazyk cizí. Přechod na SŠ nebo maturitní zkouška jsou pro žáka s nedostatečnou znalosti českého jazyka obecně velkým problémem, protože nastavené parametry a úlevy, které se k této situaci vztahují, nerespektují základní problém žáka, a to že čeština není jeho mateřským jazykem a není možné složit například maturitní zkoušku z českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího. Tito žáci jsou obecně velmi ohroženi předčasným ukončením vzdělávání a následnou nízkou uplatnitelností na trhu práce. Dalším problémem mohou být postoje a předsudky většinové společnosti. Pokud je společnost otevřená, přátelská vůči cizincům, nestigmatizuje je či jinak nedegraduje, tak i jejich motivace integrovat a zapojit se bude vyšší.
Jak by měli učitelé při integraci postupovat? Kam se mohou případně obrátit?
V první řadě by učitelé neměli panikařit, když do školy nastoupí žák bez znalosti českého jazyka. Kromě jazykové bariéry jsou tito žáci stejně nadaní jako jejich čeští spolužáci. Zaslouží si podporu stejně jako každé jiné dítě, a čím více systematické podpory se mu zpočátku dostane, tím rychlejší bude jeho integrace v české škole. Nemám na mysli pouze poskytnutí intenzivního jazykového kurzu češtiny, ale také práci s třídním kolektivem, průběžné zapojování žáka do školních činností a mimoškolních aktivit, a hlavně dostatečná důvěra a podpora v tom, že toto velmi náročné, avšak přechodné období zvládne. Je žádoucí, aby učitel ponechal v prvních dnech prostor žákovi se zorientovat v novém prostředí a zajistil mu průvodce, ať už prostřednictvím spolužáka nebo adaptačního koordinátora. Používat k výuce českého jazyka primárně učebnice určené k výuce češtiny jako cizího jazyka, zajistit další podpůrné materiály nebo doučování. Je třeba omezovat výuku a učivo jen na to podstatné, na základní slovní zásobu, která se opakuje.
U žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka je potřeba, aby skrze vizualizaci porozuměli obsahu učiva a zároveň si díky tomu i rozvíjeli slovní zásobu. Obsah učiva co nejvíce graficky vizualizovat pomocí obrázků, grafů a tabulek. Tato metoda podporující chápání obsahu předmětu pomocí vizualizace, zařazující informace do souvislostí a zároveň pracující s jazykem, se nazývá klíčový vizuál. Důležité je také nespěchat, nepřetěžovat žáka nepřiměřenými požadavky na osvojení češtiny. Osvojování cizího jazyka je dlouhodobý proces, který má různé fáze, jakýkoliv nátlak se může negativně odrazit na další motivaci žáka se jazyk naučit. U této zranitelné skupiny je obzvlášť zapotřebí zajistit bezpečné prostředí, kde se budou cítit dobře, vítáni a úspěšní. Pokud si učitelé nejsou jistí integrací či postupy a potřebují podporu, mohou se samozřejmě obrátit na koordinátora podpory pedagogů pracujících s dětmi/žáky cizinci na každém krajském pracovišti NPI ČR, kde dostanou potřebné informace.
Redakce: Vojtěch Češík
Foto: archiv Ireny Balaban Cakirpaloglu
Kdo je Irena Balaban Cakirpaloglu?
Irena Balaban Cakirpaloglu se narodila a vyrůstala do svých 15 let ve Skopji v Makedonii. Poté se s rodinou přestěhovala do Olomouce, kde vystudovala gymnázium, pedagogickou fakultu (učitelství výtvarné výchovy a pedagogiky pro střední školy) a doktorské studium v oboru antropologie. Vzhledem k osobním zkušenostem se studiem na české škole bez znalosti vyučovacího jazyka se v rámci své pedagogické praxe orientuje na problematiku vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem v českých školách. Působí také na vysoké škole jako vědecká pracovnice, vyučovala předměty zaměřené na multikulturní výchovu, interkulturní komunikaci a současnou pedagogiku. Je spoluřešitelkou a členkou několika systémových a výzkumných projektů. Aktivně publikuje v odborných časopisech, věnuje se také výtvarné výstavní činnosti v ČR a zahraničí. V současnosti pracuje v Národním pedagogickém institutu ČR jako krajská metodička projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi APIV B a je rovněž koordinátorkou pro děti/žáky s OMJ.