Lenka Baše: „Moje výuka zásadních změn nezaznamenala, jen se přesunula do jiného prostoru.“

Je absolventkou Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Učí třídu dětí s mimořádným intelektovým potenciálem v olomoucké Základní škole Hálkova, která je zároveň i fakultní školou PdF UP. Díky svým žákům se v nedávné době stala i finalistkou Ankety Zlatý Ámos. Pro Lenku Baše byla profese učitele inspirativní od dětství. Dnes může být její práce inspirativní pro jiné.


Koronavirová krize ukázala, co je v obsahu vzdělávání důležité. Učitelé byli během roku donuceni vyselektovat, co má a nemá smysl děti učit, v neuvěřitelně krátkém čase museli zvládnout i práci s moderními komunikačními technologiemi a naučit se komunikovat na dálku. Vznikla velká zásobárna nových materiálů a aplikací, které si své místo jistě ještě najdou. I podle Lenky Baše, absolventky Univerzity Palackého a zároveň třídní 5.C v olomoucké ZŠ Hálkova, pandemický rok ukázal, čeho je pedagogická platforma schopná a že má co nabídnout.





Dnešní děti si informace najdou. Od ostatních je bude odlišovat umění nabídnout své nejlepší dovednosti a profilovat se v nich, kreativita myšlení, schopnost neustále reagovat na změny a rychle se jim přizpůsobovat, spolupracovat, komunikovat.

„Během své pedagogické praxe jsem prošla určitým vývojem v přístupu ke vzdělávání. Nejdřív jsem tvořila velké množství materiálů a pracovních listů, které byly určeny právě k podpoře a rozvoji nadání v klíčových oblastech vzdělávání, k rozvoji metakognitivních strategií a samostatnosti žáků. Postupem času jsem přehodnotila svůj přístup a začala se orientovat kromě obsahu i na osobnostně sociální rozvoj jedince, na komunikaci s žáky a na rozvoj jejich měkkých dovedností a leadershipu,“ říká Lenka Baše a doplňuje, že moderní metody ve vzdělávání se snaží vyvažovat klasickým frontálním přístupem v duchu britského modelu.


„Pracuji s myšlenkou, že dnešní děti si informace najdou. To, co je jednou bude odlišovat od ostatních, bude umění nabídnout své nejlepší dovednosti a profilovat se v nich, dále kreativita myšlení, schopnost neustále reagovat na změny a rychle se jim přizpůsobovat, spolupracovat, komunikovat a případně vést tým či znát své místo v něm a vědět, co obnáší. Cítím, že mým úkolem je rozvíjet tyto prvky jejich osobnosti již od nejútlejšího věku tak, aby byli co nejlépe připraveni,“ dodává sympatická absolventka olomoucké pedagogické fakulty a zdůrazňuje přitom, že většinu z uvedených metod používá jak v prezenční, tak v distanční formě vzdělávání.


Je až neuvěřitelné vidět, jaký kus práce za mými žáky je, jak jsou samostatní, zodpovědní, uvědomělí.

„Moje výuka tedy žádných extrémních změn nezaznamenala, jen se přesunula do jiného prostoru. Neustále hledám cesty, jak se žáky komunikovat a sdílet naše společné zážitky i mimo vydefinovaný rozvrh. Jak jim umožnit akci i na dálku – třeba onlinové besedy, virtuální prohlídky památek nebo soutěže. Osvědčily se mi dlouhodobé tematické projekty, které prolínáme naprosto do všech předmětů s důrazem na psychohygienu. Zařazuji pravidelně i tematické dny či hodiny, které reflektují aktuální dění, výročí či významné dny tak, aby byla výuka pro žáky pestrá, zajímavá a zábavná. Bez motivace a společných zážitků ke sdílení to nejde. Nejen žáci, ale i jejich rodiče musí cítit, že to, co děláme a jak to děláme, dává smysl,“ doplňuje Lenka Baše. Letos se coby třídní učitelka loučí se svými páťáky a je na ně pyšná. „Je až neuvěřitelné vidět, jaký kus práce za nimi je, jak jsou samostatní, zodpovědní, uvědomělí. Díky sebehodnocení dokážou prezentovat své cíle i potřeby a přesně ví, kam směřují,“ říká.


V době studia na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého si myslela, že bude i nadále trasérkou atletických sportů pro děti se zrakovým postižením při Speciálně pedagogickém centru. V té době byla i pevně rozhodnutá pro práci se zrakově a sluchově postiženými žáky. Pak ale přišla nabídka pracovat jako asistentka pedagoga ve třídě s rozšířenou výukou skupiny předmětů pro děti s mimořádným intelektovým potenciálem ve fakultní Základní škole Hálkova Olomouc a její profesní cesta nabrala jiný směr.


„První třídu s rozšířenou výukou skupiny předmětů otevřela na FZŠ Hálkova před patnácti lety tehdejší ředitelka Božena Vítková. Svým odvážným krokem tak poskytla jedinečnou možnost nadaným žákům 1. – 5. tříd vzdělávat se odpovídajícím způsobem s ohledem na jejich potřeby. Zajistila proškolení týmu pedagogů a od té doby se tato třída otevírá každý rok vybraným žákům, kteří projdou diagnostikou mimořádného intelektového nadání v rámci vyšetření v Pedagogicko-psychologické poradně Olomouckého kraje,“ říká absolventka olomoucké univerzity. Dodává, že právě toto pracoviště provádí i výběr zpravidla šestnáctičlenného kolektivu dětí, do něhož jsou zařazováni žáci, kteří vykazují potřebná intelektová, ale i osobnostně sociální specifika pro danou třídu. Vybraná skupina žáků se pak učí podle inovativní přílohy Školního vzdělávacího programu a podle Lenky Baše se v přístupu k nim uplatňují zejména prvky akcelerace, obohacování a individualizace výuky v návaznosti na využívání moderních didaktických metod a strategií k osvojování, procvičování a upevňování učiva.


„Soustřeďujeme se na projektovou výuku, zážitkovou pedagogiku, badatelsky orientovanou výuku s využitím moderních komunikačních technologií. Nezapomínáme ani na rozvoj osobnostně sociální roviny a podporu a rozvoj měkkých kompetencí,“ vysvětluje Lenka Baše, která je zároveň i školní koordinátorkou podpory nadání. „Účel této pozice spočívá především v tom, aby výše uvedené vzdělávání bylo systematické a neustále se rozvíjelo a aby byla podpora nadání poskytována všem žákům školy bez ohledu na jejich odbornou diagnostiku či věkovou kategorii. Proto pravidelně provádíme pedagogickou identifikaci nadání u všech žáků, školíme tým pedagogů, sledujeme moderní trendy ve vzdělávání a mapujeme situaci v České republice i ve světě,“ doplňuje.


Do ankety Zlatý Ámos mě žáci přihlásili sami a tajně. O své nominaci jsem se dozvěděla až ve chvíli, kdy bylo potřebné, abych s účastí vyjádřila souhlas. Svou nominaci chápu jako formu poděkování od svých žáků i jejich rodičů.

Ve vybraném třídním kolektivu je podle dnes již zkušené učitelky každý žák jedinečný. Každý z těchto žáků má své osobité a často až velmi specifické zájmy, také pracovní tempo, někdy i hluboké jednooborové či multioborové znalosti a většinou je zároveň silnou osobností. I proto je práce s takto složeným kolektivem podle Lenky Baše extrémně náročná. Spontánní reakce jejích páťáků ji však utvrdila, že se jí práce daří. Sami a tajně ji totiž přihlásili do ankety Zlatý Ámos, soutěže, která hodnotí oblíbenost českých učitelů u jejich žáků.

„Přihlásili mě do soutěže loni na podzim tajně. Samostatně vypracovali, zajistili, zařídili a odevzdali všechny potřebné náležitosti. Já jsem se o své nominaci dozvěděla až na přelomu roku, a to ve chvíli, kdy bylo potřebné, abych s účastí v anketě vyjádřila souhlas. Jelikož jsem svou nominaci do soutěže chápala jako jistou formu poděkování za pět let práce od svých žáků i jejich rodičů, nemohla jsem jinak než souhlasit,“ říká a přiznává přitom, že netušila, jak náročná tato akce bude.


„Během soutěže jsme natočili a sestříhali několik videospotů, animací, sepsali pár básní, slohových i písňových textů. Až do samého finále jsme pracovali týmově dnem i nocí. Každý přidal ruku k dílu, každý přispěl nápadem, možností realizace, zapůjčením věcí i konstruktivní kritikou, která nás posouvala dál. Úspěch v semifinále žákům dokázal, že jejich úsilí má smysl a dovolil jim si připustit, že mohou vyhrát. O to tvrdší byl potom náraz ve finále, kdy se tak nestalo. Jejich emoce často vítězily nad rozumem a první velký neúspěch přijímali velmi těžce. Navíc se tak stalo před přijímacími zkouškami na víceletá gymnázia a pro spoustu žáků to znamenal i jakýsi odliv motivace k tomu chtít pokračovat dál, makat, vydržet. Ale zvládli jsme to,“ vzpomíná Lenka Baše na anketu plnou emocí. Vzpomíná ale i na to, co všechno je soutěž naučila.


„Takřka přes noc jsme si osvojili práci s novými komunikačními technologiemi i práci v nových aplikacích, bleskový rozvoj jsme zaznamenali i ve spolupráci a tandemové práci na vyšší úrovni, také v komunikaci a sdílení výsledků doslova na počkání, nejpozději do tří dnů. Soutěž nám přinesla i neuvěřitelný rozvoj společné kreativity, práce v realizačním týmu, práce pod tlakem a ve stresu, rozvoj zodpovědnosti, samostatnosti a dokončování požadované práce v termínu. Všichni z ní odcházíme posíleni i o negativní zkušenost vyrovnání se s kolektivním ´neúspěchem´, i když už samotná účast ve finále je pro nás – coby nejmladší a nejméně početný třídní kolektiv – ve vypjaté předpříjimačkové době ohromným úspěchem,“ vypočítává třídní učitelka 5.C ze Základní školy Hálkova, která vzpomněla ještě jeden bonus. Díky anketě Zlatý Ámos se blíže seznámila i s rodiči žáků a našla mezi nimi i několik přátel. Lenka Baše ví, že právě díky podpoře rodičů svých žáků a podpoře kolegů zvládla nejen soutěž, ale i souběžnou online výuku v relativním klidu a pohodě.





Lenka Baše – pro pedagogickou profesi se rozhodla již na základní škole. Říká, že měla výbornou zkušenost s pedagogy, které v životě potkala a kteří ji velmi pozitivně ovlivnili. I proto šla po základní škole na střední pedagogickou školu. Na základě skvělých zkušeností ze SPC se po maturitě rozhodla pokračovat ve studiu na Pedagogické fakultě UP. Je absolventka oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogika se státnicemi z tyflopedie a surdopedie. Začala pracovat jako asistentka pedagoga ve třídě s rozšířenou výukou skupiny předmětů pro děti s mimořádným intelektovým potenciálem na FZŠ Hálkova Olomouc. V následujícím roce se stala třídní učitelkou. V těchto třídách pracovala do roku 2021.



Text: Milada Křížková

Foto: archiv Lenky Baše

Související příspěvky

Zobrazit vše

Bouře