Redakce portálu U21 přináší další z textů, které se věnují tématu Kompetenčního rámce absolventa učitelství, vzdělávání na pedagogických fakultách a perspektivy budoucích učitelů a učitelek. Tentokrát se zaměříme na studium učitelství pro 1. stupeň základních škol, tedy na studijní program, jenž patří mezi uchazeči a uchazečkami o studium tradičně k nejvíce populárním. 1. stupeň základních škol je zároveň jednou z nejdůležitějších součástí celého vzdělávacího systému — a kvalitní příprava učitelů a učitelek pro tuto oblast proto patří k zásadním úkolům pedagogické fakulty. Proto jsme k rozhovoru nad proměnami pregraduální přípravy učitelů a učitelek přizvali vedoucí katedry primární a preprimární pedagogiky Dominiku Provázkovou Stolinskou. Jaké jsou plány katedry v rámci probíhající reformy? Jak kompetenční rámec absolventa učitelství ovlivní podobu studia Učitelství pro 1. stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci? Odpovědi najdete v rozhovoru!
Paní docentko, mohla byste prosím krátce představit studijní program učitelství pro 1. stupeň základních škol? Patří k „vlajkové lodi“ mezi programy nejen na Vaší katedře, ale i v celofakultní perspektivě. Jaké je jeho současné pojetí?
Současné pojetí pregraduální přípravy budoucích učitelů 1. stupně základní školy vyžaduje kompetenční model vzdělávání v multidisciplinárním prostředí. Absolvent specializovaný na tento školský stupeň by měl být vybaven kompetencí předmětově didaktickou s důrazným akcentem na kompetenci vývojově reflexivní, dále předmětově diagnostickou, pedagogicko-organizační, řídící, kompetencí k projektivní tvořivosti, také komunikativní, kooperativní, sebereflexivní či pedagogicko-výzkumnou.
To ale není vše, že? Učitel nebo učitelka pro 1. stupeň základní školy potřebuje také kompetence týkající se znalosti jednotlivých oborů.
Ano, absolvent by měl mít znalosti a dovednosti z oblasti jazykové, matematicko-přírodovědné a vlastivědné, hudební, tělesné, výtvarné a pracovní. Absolvent by se měl vyznačovat širokým kulturním rozhledem — z literatury, hudby, výtvarného a dramatického umění. Měl by disponovat také vědomostmi a dovednostmi, které přispívají k podpoře zdraví i k optimální prevenci nežádoucích aktivit a projevů technologií. Měl by být také schopen se orientovat a působit na žáky ve smyslu společenských změn, řešit pedagogické problémy a hodnotit svoji pedagogickou činnost. Měl by mít předpoklady k tvůrčímu, sebereflexivnímu a autoregulativnímu rozvoji. Domnívám se, že v takovéto prezentaci dostatečně rezonuje, jak náročné studium to je. Naši absolventi se však shodují, že po 5 letech studia, kdy by měli do svých profesních kompetencí pojmout vše uvedené, je čeká moc krásné období, kdy budou součástí startu celoživotního vzdělávání malých lidí. Domnívám se, že právě to je v úsilí dosáhnout absolutoria velmi motivuje.
Kolik vlastně Vaše katedra vychová učitelů — kolik jich každoročně „vypouštíte“ do praxe? Mají dobré uplatnění? Jdou všichni učit?
Každý rok studium zakončí absolutoriem na sto studentů a studentek. Jejich předpokládanou uplatnitelnost si evidujeme a musím říct, že se jedná přibližně o 90 % studentů, kteří nastoupí do pozice učitele na 1. stupni ZŠ. Ve zbývajících procentech můžeme identifikovat různé příčiny a osobní důvody, proč absolventi do škol nenastoupí. Převážně u nás studují ženy, takže důvodem může být např. příprava na mateřství. Jiní se zase chtějí seberealizovat v zahraničí atp.
Ve školství se neustále hovoří o různých inovacích nebo reformách. Je to pochopitelné, vždyť pedagogika a vůbec svět vzdělávání se neustále vyvíjí.
Obor primární pedagogiky (samostatný) můžeme považovat za relativně nový, ale v průběhu téměř 35 let prošla koncepce pregraduální přípravy budoucích učitelů primární školy v České republice velkým vývojem. Odrážely se zde demokratizační, liberalizační a humanizační politické a společenské vlivy. Do školství se začaly promítat zájmy individuální (rodičů), zájmy společenské (výchova dobrého občana) i zájmy angažovaných skupin (také učitelů). To zapůsobilo výrazně na proměnu cílů, obsahu, struktury i organizace studia. Hlavním východiskem se stalo humanistické paradigma zakotvené teorie reflexívního myšlení, pedagogického konstruktivismu a profesních kompetencí učitelů jako systému kontextuálních znalostí. Požadavkem se stalo utvářet školu komunikativní, školu partnerství, spolupráce a osobnostního přístupu.
Nyní se vede debata o reformě pregraduální přípravy učitelů. Přivítala jste její spuštění? V čem je podle Vás vhodné učitelské studijní programy reformovat, modernizovat? A co by se naopak mělo určitě zachovat?
Hovoříme-li pak o optimální úrovni kompetencí začínajícího učitele 1. stupně ZŠ, pak s ohledem na dynamicky se proměňující podmínky ve vzdělávání (a obecně ve společnosti) vzniká prostor pro naplňování požadavku flexibilně reagovat a reflexívně myslet.
Byť při každém procesu nové akreditace nebo reakreditace probíhaly pečlivé analýzy předchozího pojetí pregraduální přípravy, v kontextu výše uvedeného jsem velmi přivítala možnost cíleně a snad řízeně přistoupit k její reformě.
V kompetenčním rámci spatřuji příležitost pro sjednocení záměrů v komplexně pojaté pregraduální přípravě budoucích učitelů napříč fakultami vzdělávajícími učitele v celé ČR, avšak s prostorem pro zachování regionálních a oborových specifik.
Domnívám se, že struktura i obsahová náplň studia za tu dobu dokáže precizně reagovat na potřeby oboru. V čem bychom mohli hledat cesty k modernizaci, je strategické promyšlení metod a forem vzdělávání. Jako příležitost se nám ukazuje tzv. vrstevnické učení. Domníváme se, že pro studenty mohou představovat možnost spolupráce pro jejich profesní rozvoj a umožní jim v budoucnu lépe zvládat zvyšující se požadavky na učitelskou profesi.
Jedním z dosavadních výstupů reformy je vznik Kompetenčního rámce absolventa učitelství. Jak se na něj díváte a co pro Vás jako vzdělavatelku budoucích učitelů může znamenat?
Možné směry profesionalizace v rámci našich studijních programů byly českými odborníky diskutovány již od 90. let 20. století. Významnou aktivitou v této oblasti bylo nastavení profesních kompetencí učitele. V této době vznikla řada individuálních klasifikací. V Kompetenčním rámci absolventa a absolventky učitelství (dále Rámec), který byl představen v loňském roce, spatřuji příležitost pro sjednocení záměrů v komplexně pojaté pregraduální přípravě budoucích učitelů napříč fakultami vzdělávajícími učitele v celé ČR, avšak s prostorem pro zachování regionálních a oborových specifik.
Sledovala jste proces vzniku Rámce?
Ano, poměrně intenzivně.
Jak se Vám líbí výsledek?
Já osobně v tomto dokumentu spatřuji velký potenciál. Domnívám se, že současné inherentní důvody, mezi kterými můžeme uvést např. dynamický rozvoj společnosti, výrazně zvyšují nároky na profesi učitele a jeho uplatnění v pedagogické praxi.
Když jste si kompetenční rámec pročítala, jistě jste uvažovala nad tím, jakou měrou dané kompetence ve svých programech cíleně budujete — a kam by ještě třeba bylo dobré zacílit možné inovace výuky.
Domnívám se, že jako katedra intenzivně pracujeme na podpoře profesní spolupráce. To je do pregraduální přípravy našich studentů a studentek implementováno mj. prostřednictvím specifických výukových metod, jako je např. využití prvků Lesson study, podpora studentů při získávání zkušeností s prací v kooperativním uspořádání, v kolegiální spolupráci, profesním učení atp. Daná forma výuky se poté promítá do vlastního profesního pojetí. Z reflexivních seminářů, ale i z neformálních diskusí se studenty pak vyplývá např. jejich nejistota v oblasti evaluačních procesů. To však může být ovlivněno např. tím, že v současné době procházejí evaluační strategie jistou modifikací.
Jak například budete s rámcem pracovat Vy sama?
Při vlastní pedagogické činnosti volím metody, které jsou zaměřeny na strukturaci vlastního „já“ studentů. Příležitost spatřuji např. ve stanovení tzv. profesní výzvy, která umožňuje uvědomit si často automatické prvky – student provádí sebereflexi toho, na jaké je úrovni, a určí kroky svého dalšího rozvoje. K tomu dochází např. při konzultaci s provázejícím učitelem a metodikem pedagogické praxe. Považujeme to za intervenci vyučujících, která se ale děje v kooperaci se studujícím. Není to myšleno jako příklad nebo podklad pro pedagogickou praxi, ale ovlivňuje to strukturu i obsah celé pregraduální přípravy. Prostřednictvím pedagogické praxe má být pak ověřováno naplňování cílů studia.
Kompetenční rámec je koncipován jako dokument, který popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent nebo absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele. Učitelství pro 1. stupeň má ale také svá specifika. Jaká to jsou? Co potřebují učitelky a učitelé na 1. stupni ZŠ nejvíce?
Jak jsem uváděla výše, učitelství pro 1. stupeň ZŠ musí obsáhnout znalosti a dovednosti z rozličných vědních oborů, jež se na tomto školském stupni vyučují. Dále je důležité je dokázat pedagogicky a s psychologickým akcentem nabídnout žákům při jejich vzdělávání. To vyžaduje znalost pedagogickou, psychologickou či oborovou — a velký nadhled. Výrazným benefitem v této oblasti, který moc rádi podporujeme, je např. studentova zahraniční zkušenost. Nabízíme studentům možnost krátkodobých i dlouhodobých zahraničních pobytů, a to v celém spektru pětiletého studia. Naše zkušenost je taková, že studenti, kteří se zúčastní takové stáže již v 1. ročníku, vyjíždějí poté pravidelně.
Co studujícím zahraniční zkušenost nabízí?
Student se v odborné rovině seznámí s různými přístupy ke vzdělávání žáků 1. stupně ZŠ ne jen zprostředkovaně, ale na podkladě vlastní zkušenosti. V osobní rovině se velmi osamostatní a získá na sebevědomí. Studenti mají možnost se vzdělávat pod hlavičkou naší katedry na 23 univerzitách převážně napříč Evropou. Mají tedy z čeho vybírat. Směr partnerství mezi univerzitami je oboustranný, takže se naši studenti při svém studiu dostanou také do kontaktu se zahraničními studenty.
Přivítala byste, aby pro primární pedagogiku vznikl zvláštní kompetenční rámec, jenž by výčet základního souboru kompetencí dále specifikoval nebo rozvinul?
Velmi bych si přála, aby „další rámec, nebyl nad rámec“. Domnívám se, že aktuální forma je konkrétní co do struktury, přesto je dostatečně obecná ve stránce obsahu kompetencí, kterými by měl být absolvent vybaven. Forma zpracování Rámce podporuje požadavek reflexivně myslet a flexibilně reagovat. Přesto je potřeba si uvědomit, že tak, jako vedeme studenty k neustálé sebereflexi vlastních výukových procesů, nemůžeme ani my své výukové strategie ponechat rigidní. Chceme promýšlet cesty pro modernizaci a chceme být její součástí.
MŠMT by chtělo implementaci kompetenčního rámce podpořit mimo jiné projektovou podporou a také změnou rámcových požadavků na programy, jejichž absolvováním lze získat kvalifikaci pedagogických pracovníků. Plánujete se zapojit do tvorby oborových rámců? Plánujete nějaké změny a inovace stávajících předmětů nebo pojetí výuky — tak aby se cílilo na všechny požadované kompetence?
Jak jsem uváděla výše, náš obor se vyvíjí po desetiletí. Změny jdou vždy ruku v ruce s aktuálními trendy ve vzdělávání v tuzemsku (avšak s inspirací i ze zahraničí). Chceme se aktivně účastnit všech jednání, které podpoří naši nekončící snahu o refresh ve vzdělávacích přístupech, strategiích, případně i v koncepci pregraduální přípravy budoucích učitelů 1. stupně ZŠ.
Díky za rozhovor!
Rozhovor vznikl v rámci fakultní diskuse nad Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství. Vedoucí katedry primární a preprimární pedagogiky PdF UP doc. PhDr. Dominika Provázková Stolinská, Ph.D., MBA., realizovala diskusi rovněž se studenty a studentkami programu Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Kristýnou Čmakalovou a Lucií Jurečkovou (najdete jej zde) a s Kamilem Mrkvanem (zde). Brzy přineseme další články na téma kompetenčního rámce a zveme i vás do debaty o kvalitě a proměnách pregraduální přípravy učitelů!
Náhled kompetenčního rámce s přehledem hlavních kompetencí; poklepáním se lze dostat na stránky MŠMT, kde je dokument ke stažení hned v několika formátech.
Ještě jste o kompetenčním rámci neslyšeli?
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Reformě pregraduální přípravy učitelů a učitelek v ČR. Jedná se o dokument, který popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent a každá absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele.
Tento dokument je společnou vizí pro kvalitu přípravy učitelů a má sloužit k dalšímu zkvalitňování přípravy učitelů v České republice. Dokument má být formativně využíván přímo ve výuce budoucích učitelů, ať už na fakultě, anebo ve školách během pedagogických praxí, kdy s ním mohou pracovat provázející učitelé. Rámec slouží také k podpoře začínajících učitelů v průběhu adaptačního období, kdy spolupracují s uvádějícím učitelem.