Často se říká, že matematika nepatří u žáků k populárním předmětům. Podle Radky Dofkové, vedoucí katedry matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, však toto tradované tvrzení nemusí platit vždy. Výuka tohoto předmětu totiž za poslední desetiletí zaznamenala hodně proměn. Jedno však zůstává neměnné. Didaktička matematiky zdůrazňuje, že velkou roli v tom, zda si žák matematiku oblíbí, či ne, sehrává učitel.
„Podíváte-li se do výuky matematiky v první nebo druhé třídě základní školy, zjistíte, že žáci počítají rádi. Baví je to. Matematické úlohy vnímají jako výzvu,“ říká Radka Dofková. Matematika jako taková podle ní žáky dokonce většinou přitahuje. „Hrát si a u toho přemýšlet žáky baví. A když jim učitel dokáže učivo dobře zprostředkovat, není třeba přemýšlet o jakékoliv vnější motivaci,“ dodává.
Matematika bez provázání na konkrétní život začíná být dospívajícím žákům méně srozumitelná a nastává tak chvíle, kdy je potřeba hledat jiné podněty a stimulace.
Jakýsi zlom pak podle ní nastupuje u starších žáků. „Spousta studií se dnes snaží přijít na to, kdy se tak děje a co změnu ve vnímání matematiky vlastně způsobuje. Je jasné, že svou roli sehrává obsah učiva, který na druhém stupni základních škol a dále na středních školách doznává změn. Matematika bez provázání na konkrétní život totiž začíná být dospívajícím žákům méně srozumitelná a nastává tak chvíle, kdy je potřeba hledat jiné podněty a stimulace,“ vysvětluje vedoucí katedry matematiky.
A právě o různých podnětech se mezi vyučujícími matematiky hodně přemýšlí. Mimo jiné i na konferencích, kde si didaktici vyměňují zkušenosti. Hovoří například o zásadních proměnách v matematice, k nimž patří příklon k rozvoji osobnosti žáka v rámci výuky matematiky.
„Snažíme se působit na žáky tak, abychom se nezaměřovali pouze na mechanické počítání a dosazování do vzorečků, ale abychom u nich rozvíjeli logické a kritické myšlení. Je důležité, aby žáci pochopili, že matematika je nedílnou součástí jejich života. Jde nám o to, aby si uvědomili, že to, co dělají v matematice, se jim v životě bude hodit. A podstatné je i to, že zdůrazňujeme, že je v rámci řešení úloh nutné pěstovat a rozvíjet nejen matematické poznatky, ale i schopnosti, jakými jsou trpělivost, pečlivost, přemýšlení či zaujetí pro věc,“ říká sympatická učitelka i didaktička matematiky.
Důraz na rozvoj osobnosti žáka je podle vedoucí katedry matematiky olomoucké pedagogické fakulty výsledkem dlouhodobého procesu a dnes jej intenzivně vnímají i budoucí učitelé.
„Naši studenti velmi dobře chápou, že je důležité dávat žákům v hodinách matematiky určitou volnost. Vědí, že je přínosné dát dětem ve škole prostor, aby ony samy přicházely na řešení. Kdybych se měla vyjádřit didakticky, řekla bych, že se jedná o přesun od transmisivního pojetí výuky matematiky do roviny konstruktivistického vyučování. Není tedy výhrou, když učitel stojí před tabulí, žákům přednáší a ti pasivně přijímají informace. Je důležité, aby žáci pěstovali vědomosti na základě vlastních schopností, vědomostí a znalostí, kterých již nabyli,“ vysvětluje Radka Dofková.
Zároveň však zmiňuje jeden podstatný fakt. K tomu, aby učitelé žákům pomáhali rozvíjet se na více úrovních, mohou pomoci i vhodně zvolené didaktické pomůcky, kterých je dnes k dispozici celá řada.
„Využití pomůcek u malých dětí souvisí s nutností zařazování manipulativních činností při vytváření manipulativních představ. V této oblasti jsou velmi známé například Montessori pomůcky. Prostřednictvím mincí se pak například mohou rozvíjet ve finanční gramotnosti a pochopení principu dekadické soustavy. Z praxe víme, že problémy činí žákům například zlomky, pro jejichž pochopení jsou dobré zlomkovnice. Já osobně velmi ráda využívám geodesku, která je jakýmsi předstupněm pro práci se čtverečkovým papírem. Geodeska se dnes dá najít i online jako aplikace (https://apps.mthlearningcenter.org/geoboard/). Obecně dnes může učitel efektivně využívat i různých digitálních technologií při výuce matematiky téměř v každém věku, což si myslím využívali učitelé hodně v období online výuky,“ vypočítává Radka Dofková.
Jsem přesvědčena, že čím víc si před výukou s pomůckou učitel pohraje a promyslí její využití v různých souvislostech a fázích hodiny matematiky, tím bude moci v budoucnu lépe využít její potenciál.
I pod jejím vedením se na katedře připravují budoucí učitelé matematiky, které se snaží na výuku co nejlépe připravit. A pomůcky v tom hrají důležitou roli.
„Dnes se jich na trhu nabízí skutečně hodně. Učitel jen musí chtít je využívat. Je velmi důležité, aby si je do slova a do písmene před použitím ´osahal´. Jsem totiž přesvědčena, že čím víc si před výukou s pomůckou učitel pohraje a promyslí její využití v různých souvislostech a fázích hodiny matematiky, tím bude moci v budoucnu lépe využít její potenciál,“ doplňuje.
Mnohé je podle vedoucí olomoucké katedry matematiky tedy na učiteli. „I učebnic je celá řada. Nemáme pouze jednu učebnici, podle níž se pedagog musí řídit. Je pochopitelné, že vybranou řadu učebnice daná škola preferuje, svou roli sehrává i ekonomická situace škol. Všichni ale víme, že učebnice jsou v dnešní době natolik přístupné, že pokud učitel chce, není problém, aby se jimi inspiroval. Osobně doporučuji i cizojazyčné zdroje, přestože se jich učitelé často obávají. Učitel by totiž měl být tím, kdo hledá cesty, jejichž prostřednictvím pro matematiku své žáky nadchne, přinejmenším je inspiruje. Studentům vždycky říkám: nejhorší je líný učitel.“
Doc. Radka Dofková, vedoucí katedry matematiky PdF UP. V posledních letech participovala na řadě projektů, které mimo jiné i směřovaly k vytvoření podmínek pro tak zvanou dobrou praxi. V takových projektech se potkávají didaktici s učiteli a sdílejí si zkušenosti. S praxí ve školách se potkává i prostřednictvím posluchačů. Z jejich zkušeností nabytých studentskou praxí získává informace o tom, jak na konkrétních školách výuka probíhá.
Radka Dofková: „Je celá řada dobrých zahraničních zdrojů plných úloh, které mohou učitelé matematiky využít.“
Zde můžete najít některé z nich:
Text: Milada Křížková Hronová
Foto: Jakub Konečný