

Učitelka na konci sil. Profesní situace
Co se děje, když učitelka na konci pololetí dojde na hranici svých sil? Jaroslava Ševčíková nabízí osobní a místy ironický pohled na profesní realitu, ve které se střetává odpovědnost, očekávání žáků i tlak okolí. Text otevírá téma hranic učitelské práce, únavy i drobných absurdit každodenní školní praxe. Končí jedno pololetí, zhodnotíme výkony žáků, rozdáme vysvědčení a (myslím, že každý) učitel už přemýšlí o tom dalším pololetí. Navzdory článkům v mediích nejsou učitelé obe


Milý Viktore
V dalším textu Hana Vacková nechává znovu zaznít studentské hlasy, tentokrát nad tématy války a kultury. Ukazuje, že i generace obviňovaná z nesoustředěnosti dokáže vést citlivé a promyšlené úvahy, pokud dostane příležitost vystoupit z rutiny. Divadelní zážitek se tak mění v prostor pro otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi. V učitelských kruzích stále slýchám stesky, že kdyby studenti více „seděli“ ve škole, byly by jejich výsledky lepší. Myslím, že tohle vše opomí

.png)

































.png)
.png)

























.jpg)



































.png)
















